61 Cygni

61 Cygni
Mapa souhvězdí Labutě s 61 Cygni
Astrometrická data (Ekvinokcium J2000.0)
Souhvězdí	Labuť (Cygnus)
Rektascenze	21h 06m 53,9434s[1]
Deklinace	+38°44′58,898″[1]
Paralaxa	19,44±1,23
Vzdálenost	11,36±0,06 ly (3,48±0,02 pc)
Barevný index (U-B)	1,155/+1,242[2]
Barevný index (B-V)	1,26[3]
Barevný index (V-R)	?
Barevný index (R-I)	?
Zdánlivá hvězdná velikost	5,21/6,03
Absolutní hvězdná velikost	7,48/8,33
Fyzikální charakteristiky
Typ proměnnosti	A:BY Draconis, B:eruptivní proměnná
Spektrální typ	K5V/K7V[1]
Hmotnost	0,7/0,63[4] M☉
Poloměr	0,665±0,005/0,595±0,008[5] R☉
Zářivý výkon (V)	0,215/0,15 L☉
Povrchová teplota	4526±66/4077±59[6] K
Stáří	6 miliard let
Rotační perioda	35,37/37,84 dne[7]
Další označení
Henry Draper Catalogue	HD 201091
Bonner Durchmusterung	BD +38°4343
Bright Star katalog	HR 8085
Katalog Hipparcos	HIP 201091
Glieseho katalog	Gl 820
Flamsteedovo označení	61 Cyg
Synonyma	ADS 14636 AB, CCDM J21069+3844AB, CSI+38 4343 3, FK5 793, IDS 21024+3815, IRAS S21048+3831, PPM 86047, UBV 18287, WDS J21069+3845AB
(V) – měření provedena ve viditelném světle Některá data mohou pocházet z datové položky.

61 Cygni, známá též jako Besselova hvězda^[8] či Letící hvězda, je dvojhvězda v souhvězdí Labutě. Její složky tvoří dvě trpasličí hvězdy spektrální třídy K o jasnosti 5,2 a 6,03 mag. Dvojhvězda je to nenápadná, avšak zviditelnila se tím, že byla první hvězdou, u které se podařilo změřit paralaxu a určit její vzdálenost od Slunce.

Friedrich Wilhelm Bessel u ní změřil v roce 1838 paralaxu 0,314″,^[9][10] což odpovídá vzdálenosti od Země 10,4 světelných let.^[11] Hodnota byla velmi blízko skutečné vzdálenosti 11,4 světelných let. Hvězda byla Besselem zvolena, protože vykazuje velký vlastní pohyb po obloze, 5,2″ za rok.^[12] Z tohoto důvodu se někdy nazývá Letící hvězda.^[12] Z rychlosti pohybu správně usuzoval, že se hvězda nachází velmi blízko Země. Vzhledem k Zemi je 15. nejbližší hvězdou (složky vícenásobných hvězd nejsou započítány) a zároveň 7. hvězdou s nejrychlejším pohybem po obloze.^[13] V průběhu dvacátého století několikrát astronomové ohlásili objev planet obíhajících jednu ze dvou složek hvězdy, avšak nedávná precizní měření radiálních rychlostí hvězdy ukázala, že všechna předchozí měření byla chybná.^[14][15][16] K dnešnímu dni^[kdy?] žádné planety u hvězdy nebyly potvrzeny.