AK-74 | |
---|---|
![]() | |
Typ | Útočná puška |
Místo původu | ![]() |
Historie služby | |
Ve službě | 1974 – dosud[1] |
Používána | SSSR, země Varšavské smlouvy atd. |
Války | Afghánistán 1979–89, různé asijské a blízkovýchodní konflikty apod. |
Historie výroby | |
Konstruktér | Michail Kalašnikov |
Navrženo | 1974 |
Výrobce | Koncern Kalašnikov (dříve Ižmaš), zbrojovka Tula |
Varianty | AKS-74, AKS-74U, AKS-74UB, AK-74M, AK-101, AK-102, AK-103, AK-104, AK-105 |
Základní údaje | |
Hmotnost | 3,03 kg |
Délka | 943 mm |
Délka hlavně | 415 mm |
Typ náboje | 5,45 × 39 mm |
Kadence | 650 ran/min (AK-74, AKS-74, AK-74M) 700 ran/min (AKS-74U) |
Úsťová rychlost | 880 m/s |
Účinný dostřel | 100–1 000m |
Zásobování municí | schránkový zásobník na 30 nábojů |
Hledí | otevřené mechanické |
AK-74 (rusky Автомат Калашникова образца 1974 года, Avtomat Kalašnikova obrazca 1974 goda, česky Kalašnikovova útočná puška vzoru roku 1974) je sovětská útočná puška, modernizovaná verze AKM vyvinutá v roce 1974. Zbraň byla upravena na menší ráži 5,45 × 39 mm proti původní 7,62 × 39 mm.
Ve službě byla puška AK-74 poprvé použita sovětskými vojsky roku 1979 v Afghánistánu.[2] Vedoucí afghánské kanceláře pákistánské služby Inter-Services Intelligence tvrdil, že CIA za první ukořistěnou AK-74 zaplatila Mudžáhidům 5 000 dolarů.[3]
Pušku v současné době používá většina zemí bývalého Sovětského svazu. Licencované kopie byly vyráběny v Bulharsku (AK-74, AKS-74 a AKS-74U) a v bývalém východním Německu (MPi-AK-74N, MPi-AKS-74N, MPi-AKS-74NK).[2][4][5]