ATP Finals 2019

ATP Finals 2019
Tenisový dvorec v O2 aréně, 2019
Datum	10.–17. listopadu 2019
Ročník	50. (dvouhra) / 45. (čtyřhra)
Místo	Londýn, Spojené království
Dějiště	O2 Arena
Kategorie	ATP Tour Finals
Dotace	9 000 000 USD
Ředitel	Adam Hogg[1]
Vrchní rozhodčí	Gerry Armstrong[1]
Soutěže	8 hráčů dvouhry / 8 párů čtyřhry
Povrch	tvrdý / hala
Vítězové
mužská dvouhra
Stefanos Tsitsipas
mužská čtyřhra
Pierre-Hugues Herbert / Nicolas Mahut
ATP Finals
< 2018 2020 >

ATP Finals 2019, známý také jako Turnaj mistrů 2019 či se jménem sponzora Nitto ATP Finals 2019, představoval závěrečný tenisový turnaj mužské profesionální sezóny 2019 pro osm nejvýše postavených mužů ve dvouhře a osm nejlepších párů ve čtyřhře na žebříčku ATP Race^[2] v pondělním vydání po skončení posledního turnaje okruhu ATP Tour před Turnajem mistrů, tj. Paris Masters, pokud se podle pravidel účastníci nekvalifikovali jiným způsobem.

Turnaj se odehrával ve dnech 10. až 17. listopadu 2019, pojedenácté v britském hlavním městě Londýně. Dějištěm konání byla multifunkční O₂ Arena, s instalovaným dvorcem s tvrdým povrchem. Celková dotace i prize money činily 9 000 000 amerických dolarů.^[3] Hlavním sponzorem se potřetí stala japonská společnost Nitto Denko.

Obhájcem titulu ve dvouhře byl německý hráč Alexander Zverev, který vypadl v semifinále. Čtvrtý singlový titul na okruhu ATP Tour vybojoval Stefanos Tsitsipas, jenž byl vůbec prvním řeckým účastníkem Turnaje mistrů. Triumf si připsal jako sedmý hráč již při svém debutu. Ve 21 letech a 3 měsících věku se stal nejmladším šampionem od 20letého Lleytona Hewitta z roku 2001, nejmladším finalistou od 21letého Juana Martína del Potra z roku 2009 i nejmladším startujícím na probíhajícím ročníku. Čtvrtý ročník v řadě získal tenista na turnaji svou první trofej, k čemuž naposledy předtím došlo v letech 1988–1991.^[4][5]

V deblové části byli obhájci Američané Mike Bryan a Jack Sock, kteří do turnaje nezasáhli. Vítězi se stali Pierre-Hugues Herbert a Nicolas Mahut. Turnaj mistrů ovládli jako první francouzská dvojice od šanghajské trofeje Llodry se Santorem v roce 2005. Soutěží prošli bez ztraceného setu s jejich celkovou bilancí 10–0, což se naposledy předtím podařilo Rojerovi s Tecăuem v roce 2015.^[6]