Ada Lovelace

Ada Lovelace
Rodné jméno	Augusta Ada Byron
Narození	10. prosince 1815 Londýn Spojené království Spojené království
Úmrtí	27. listopadu 1852 (ve věku 36 let) Londýn Spojené království Spojené království
Příčina úmrtí	rakovina dělohy
Místo pohřbení	kostel svaté Máří Magdaleny
Povolání	matematička, programátorka, básnířka, informatička, vynálezkyně, překladatelka, spisovatelka a inženýrka
Zaměstnavatel	Univerzita v Cambridgi
Choť	William King-Noel, první hrabě z Lovelace (1835–1852)[1][2]
Děti	Anne Blunt, patnáctá baronka Wentworth[1] Ralph King-Milbanke, druhý hrabě z Lovelace[1] Byron King-Noel, vikomt Ockham[3][1]
Rodiče	George Gordon Byron[1] a Anne Isabella Byron[1]
Příbuzní	Allegra Byron a Elizabeth Medora Leighová (sourozenci) Judith Blunt-Lytton, 16th Baroness Wentworth[1] (vnučka)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Augusta Ada King, hraběnka z Lovelace (10. prosince 1815 Londýn – 27. listopadu 1852 tamtéž), narozená jako Augusta Ada Byron a nyní známá jako Ada Lovelace, byla anglická matematička a první programátorka, která je známá především detailním popisem fungování Babbageova mechanického počítače (analytického stroje), jehož vývoj podporovala i finančně. Mezi jejími poznámkami k analytickému stroji byl i algoritmus Bernoulliho čísel, který je považován za první algoritmus zpracovatelný počítačem.^[4]

Narodila se 10. prosince 1815 jako jediné legitimní dítě básníka lorda Byrona a jeho manželky Anny Isabelly Byronové. Všechny ostatní Byronovy děti se narodily mimo manželství. Byron opustil svou ženu měsíc po dceřině narození a za další čtyři měsíce opustil nadobro i Anglii. Později když Adě bylo osm let, podlehl nemoci během Řecké osvobozenecké války. Skončila tak v opatrovnictví matky, spisovatelky, která nicméně podporovala její zálibu v matematice a logice (také jako součást pokusu předejít rozvinutí „šílenství“, které viděla v jejím otci – ovšem na otce nezanevřela a nechala se vedle něj i pohřbít). Jako jedna z mála žen ve viktoriánské Anglii proto studovala matematiku.^[5]

Na prahu dospělosti se díky svému talentu seznámila s britským matematikem Charlesem Babbagem a konkrétně jeho prací na vývoji „analytického stroje“, čímž začal jejich dlouhodobý pracovní i přátelský vztah. V letech 1842–1843 přeložila článek italského vojenského analytika Luigiho Menabrea o tomto stroji a doplnila ho rozsáhlými poznámkami (nadepsanými jednoduše Notes – „poznámky“), které mimo jiné obsahují první známý počítačový program – algoritmus, určený k provedení strojem. Kromě příspěvku k počátečním dějinám počítačů se ve svých poznámkách věnovala také vizím ohledně pokročilých schopností počítačů: skládání hudby a kreslení obrazů a využití techniky ke spolupráci jednotlivců i společnosti.

Ada popisovala svou metodu jako „poetickou vědu“ a sebe jako „analytičku (a metafyzičku)“. Na její počest byl pojmenován programovací jazyk Ada, který vznikl v roce 1979.

V roce 2017 zvolil zkratku ADA americký matematik, programátor a generální ředitel IOHK Charles Hoskinson jako obchodní zkratku své kryptoměny Cardano. Fragmenty této mince jsou pak nazývány Lovelace.