Back Agatha Christie Afrikaans አጋጣ ክርስቲ Amharic Agatha Christie AN أجاثا كريستي Arabic اجاثا كريستى ARZ আগাথা ক্ৰিষ্টি Assamese Agatha Christie AST Agatha Christie Aymara Aqata Kristi Azerbaijani آقاتا کریستی AZB
| Agatha Christie | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Agatha Mary Clarissa Miller |
| Narození | 15. září 1890 Torquay, Devon  Spojené království |
| Úmrtí | 12. ledna 1976 (ve věku 85 let) Wallingford, Oxfordshire  Spojené království |
| Místo pohřbení | kostel sv. Marie, Cholsey, Oxfordshire |
| Pseudonym | Mary Westmacott |
| Povolání | spisovatelka, romanopiskyně, scenáristka, dramaturgyně, prozaička, autorka autobiografie, básnířka, dramatička a autorka detektivek |
| Alma mater | soukromé vzdělání |
| Žánr | kriminální román, dobrodružný román, autobiografie a detektivka |
| Témata | kriminální román, detektivní literatura, literární tvorba a literární činnost |
| Významná díla | Vražda Rogera Ackroyda Sittafordská záhada Dům na úskalí Smrt lorda Edgwarea Vražda v Orient-expresu … více na Wikidatech |
| Ocenění | The Grand Master (1955) komandér Řádu britského impéria (1956) Dáma komandér Řádu britského impéria (1971) Cena Anthony (2000) společník Královské literární společnosti |
| Manžel(ka) | Archie Christie (1914–1928) Max Mallowan (1930–1976) |
| Děti | Rosalind Hicks |
| Rodiče | Frederick Alvah Miller[1][2] a Clarisa Margaret Boehmer[1] |
| Příbuzní | Margaret Frary Miller a Louis Miller (sourozenci) Mathew Prichard[1] (vnuk) |
| Podpis |  |
 oficiální stránka | |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Agatha Mary Clarissa lady Mallowanová, rozená Millerová, obvykle známá jako Agatha Christie (někdy i přechýleně Christieová, 15. září 1890 Spojené království – 12. ledna 1976 Spojené království), občas používající pseudonym Mary Westmacott, byla anglická spisovatelka, autorka velmi oblíbených kriminálních a detektivních příběhů. Je označována za nejvlivnější autorku detektivní literatury ve 20. století,[3] někdy také za nejznámější spisovatelku všech dob, popřípadě dokonce nejznámějšího spisovatele vůbec.[4]
Jako autorka byla Agatha Christie neobyčejně produktivní a publikovala 78 detektivních románů, přibližně 150 povídek, 6 „běžných“ románů a 19 divadelních her. Její díla byla přeložena do více než stovky jazyků a prodalo se více než dvě miliardy výtisků.[4] V počtu prodaných knih ji předstihuje jen William Shakespeare,[5] podle jiných odhadů Shakespeara dokonce překonává.[4]
K autorčiným nejpopulárnějším dílům, které přetvořily žánr a překvapují stále další generace čtenářů svými neočekávanými zvraty, patří především Vražda Rogera Ackroyda, Vražda v Orient expresu, Smrt na Nilu a Vraždy podle abecedy. Román A pak nezbyl žádný (Deset malých černoušků) patří mezi nejprodávanější romány v historii a hra Past na myši drží rekord nejdéle hraného představení.[6] Do obecného kulturního povědomí vstoupily také její literární postavy, především pak dva vyšetřovatelé – Hercule Poirot a slečna Marplová. Díla Agathy Christie si získala popularitu nejen díky svým komplikovaným zápletkám a složitým zločinům, ale také důrazem na psychologii postav a na úvahy nad různorodými motivacemi lidí ve světě, bez ohledu na věk, gender či společenské postavení. Její texty jsou často označovány za nadčasové, jen málo dotčené dobovými kulturními stereotypy a předsudky, a proto přístupné i moderním čtenářům.[7]
Jednou z příčin neutuchající popularity jsou také četné filmové a seriálové adaptace autorčiných děl, především pak filmové zpracování poirotovských příběhů s Peterem Ustinovem z 80. let, seriálová adaptace s Davidem Suchetem vysílaná v letech 1989–2013 či vysokorozpočtová a komerčně úspěšná zpracování Kennetha Branagha; oblíbené jsou také adaptace příběhů slečny Marplové, od čtyř filmů v podání Margaret Rutherfordové v 70. letech, přes zpracování s Joan Hicksonovou na přelomu 80. a 90. let až po nejmladší seriál s Geraldine McEwanovou a později Julií McKenzie v hlavní roli.[8]
- ↑ a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ EVANS, Mary Anna; BERNTHAL, James Carl. Introduction, and Chronology. In: EVANS, Mary Anna; BERNTHAL, James Carl. The Bloomsbury Handbook to Agatha Christie. London – New York – Oxford – New Delhi – Sydney: Bloomsbury Academic, 2023. ISBN 978-1-3502-1247-3. S. 3. (anglicky)
- ↑ a b c GILL, Gillian. Agatha Christie: The Woman and Her Mysteries. New York: Free Press, 1990. 243 s. Dostupné online. ISBN 9780029117026. S. x. (anglicky)
- ↑ Od narození královny detektivek Agathy Christie uplyne 120 let, Lidovky.cz, 11. září 2010
- ↑ MCDERMID, Val. Foreword. In: EVANS, Mary Anna; BERNTHAL, James Carl. The Bloomsbury Handbook to Agatha Christie. London – New York – Oxford – New Delhi – Sydney: Bloomsbury Academic, 2023. ISBN 978-1-3502-1247-3. S. xiii. (anglicky)
- ↑ Gill (1990), s. 7–8.
- ↑ ALDRIDGE, Mark. Film and TV Adaptations of Christie. In: EVANS, Mary Anna; BERNTHAL, James Carl. The Bloomsbury Handbook to Agatha Christie. London – New York – Oxford – New Delhi – Sydney: Bloomsbury Academic, 2023. ISBN 978-1-3502-1247-3. S. 358–369. (anglicky)