Alex de Minaur | |
---|---|
Alex de Minaur na Monte-Carlo Masters 2023 | |
Přezdívka | Demon[1] |
Stát | Austrálie |
Datum narození | 17. února 1999 (25 let) |
Místo narození | Sydney, Austrálie[1] |
Bydliště | Monte Carlo, Monako[1] |
Výška | 183 cm[1] |
Hmotnost | 69 kg[1] |
Profesionál od | 2015 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 13 616 457 USD |
Tenisová raketa | Wilson |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 255–156 |
Tituly | 9 ATP, 1 challenger, 1 ITF |
Nejvyšší umístění | 6. místo (15. července 2024) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | čtvrtfinále (2025) |
French Open | čtvrtfinále (2024) |
Wimbledon | čtvrtfinále (2024) |
US Open | čtvrtfinále (2020, 2024) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Turnaj mistrů | základní skupina (2024) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 34–57 |
Tituly | 1 ATP, 2 ITF |
Nejvyšší umístění | 58. místo (12. října 2020) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo (2017, 2021) |
French Open | 2. kolo (2020, 2021) |
Wimbledon | 2. kolo (2021) |
US Open | 2. kolo (2019) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Olympijské hry | 1. kolo (2024) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Wimbledon | 2. kolo (2023) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | finále (2022, 2023) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 4. srpna 2024
Alex de Minaur (španělsky: Álex de Miñaur, * 17. února 1999 Sydney) je australský profesionální tenista španělsko-uruguayského původu. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál devět turnajů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal tři tituly ve dvouhře a dva ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2024 na 6. místě a ve čtyřhře v říjnu 2020 na 58. místě. V lednu 2024 se stal jedenáctým Australanem v Top 10 a prvním po osmnácti letech, když naposledy před ním byl jejím australským členem Hewitt v roce 2006.[3] Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figuroval během února 2016 na 2. místě. Trénují ho Adolfo Gutierrez a Lleyton Hewitt.[1]
Po boku krajana Blakea Ellise vyhrál juniorskou čtyřhru Australian Open 2016. Jako poražený finalista pak odešel z chlapecké juniorky ve Wimbledonu 2016, kde nestačil na Kanaďana Denise Shapovalova.
V australském daviscupovém týmu debutoval jako 18letý v roce 2018 prvním kolem Světové skupiny proti Německu, v němž prohrál zahajovací dvouhru se světovou pětkou Alexandrem Zverevem. V rozhodující páté sadě přitom ztratil vedení 3–0 na gamy a výhodu na druhý brejk.[4] Australané odešli poraženi 1:3 na zápasy. Na finálovém turnaji 2022 odehrál pět ze šesti mezistátních zápasů. V závěrečném utkání o titul podlehl Félixi Augeru-Aliassimemu a Kanada získala salátovou mísu po výhře 2:0 na zápasy. Členem týmu poražených finalistů se stal i v roce 2023, kdy Australané nestačili na Itálii. Do září 2024 v soutěži nastoupil ke dvaceti mezistátním utkáním s bilancí 15–7 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.[5]
Asociace tenisových profesionálů jej vyhlásila nováčkem roku pro sezónu 2018.