Alexander von Humboldt | |
---|---|
Stieler Joseph Karl: Portrét Alexandera von Humboldta | |
Narození | 14. září 1769 Berlín Pruské království |
Úmrtí | 6. května 1859 (ve věku 89 let) Berlín Pruské království |
Alma mater | Braniborská univerzita ve Frankfurtu Univerzita v Göttingenu Freiberská univerzita Univerzita Jena |
Pracoviště | Univerzita Jena |
Obory | geobotanika, ekonomická geografie, geografie, meteorologie, botanika, zoologie a fyzika |
Ocenění | zahraniční člen Královské společnosti (1815) Copleyho medaile (1852) Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1853) Záslužný řád bavorské koruny Řád červené orlice 1. třídy … více na Wikidatech |
Rodiče | Alexander Georg von Humboldt a Marie-Elisabeth von Humboldt |
Příbuzní | Wilhelm von Humboldt (bratr) Alexander Joseph von Steuben (kmotřenec) |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Friedrich Heinrich Alexander svobodný pán von Humboldt (14. září 1769 Berlín – 6. května 1859 tamtéž) byl německý polyhistor, přírodovědec světového významu a spoluzakladatel geografie jako empirické vědy. Byl mladším bratrem pruského ministra, filozofa a lingvisty Wilhelma von Humboldta.
Zabýval se obory z oblasti fyziky, chemie, geologie, mineralogie, vulkanologie (vyvrátil „neptunismus“), botaniky (založil obor fytogeografie), zoologie, klimatologie (izotermy, klima), oceánografie a astronomie, ale také ho zajímaly otázky hospodářské geografie, etnologie a demografie. Vyznačoval se mezioborovým myšlením, které respektuje přírodní a humanitní vědy v jejich příslušných výzkumných metodách a specificky je vzájemně propojuje. Důležitou metodou jeho práce byla srovnávací analýza, své poznatky čerpal z mnoha zdrojů. Zkoumal vzájemný vztah všech přírodních věd.
Jeho výzkumné cesty vedly přes Evropu až do Střední Ameriky a Jižní Ameriky, jakož i do Střední Asie. Zápisky a poznatky z cest publikoval ve třiceti svazcích, které vycházely během následujících let a získaly si velkou popularitu. Kromě toho při tvorbě svého velkolepého díla vedl rozsáhlou vědeckou korespondenci po celém světě (více než 30 000 dopisů) a udržoval osobní kontakty ve vědeckých i společenských kruzích.
Zásadním Humboldtovým dílem je pětisvazkový Kosmos (1845–1862), v němž shrnul výsledky svého celoživotního bádání a pokusil se popsat všechny známé vědecké aspekty fungování přírody, zabýval se otázkami vzniku a vývoje vesmíru.
Již za svého života požíval velké vážnosti, což odráží jeho přízviska „druhý Kolumbus“, „vědecký znovuobjevitel Ameriky“, „kníže vědy“ a „nový Aristoteles“ (pamětní mince pařížské Akademie věd).[1][2]