Alfa

Další významy jsou uvedeny na stránce Alfa (rozcestník).
Alfa — majuskulní a minuskulní varianta
Řecká abeceda
Α α alfa Ν ν ný
Β β beta Ξ ξ ksí
Γ γ gama Ο ο omikron
Δ δ delta Π π pí
Ε ε epsilon Ρ ρ ró
Ζ ζ zéta Σ σ ς sigma
Η η éta Τ τ tau
Θ θ théta Υ υ ypsilon
Ι ι ióta Φ φ fí
Κ κ kappa Χ χ chí
Λ λ lambda Ψ ψ psí
Μ μ mí Ω ω omega
Stará písmena
Ϝ ϝ digama Ϙ ϙ koppa
Ϛ ϛ stigma Ͳ ͳ sampí
Ͱ ͱ héta Ϸ ϸ šo
Ϻ ϻ san

Alfa (majuskulní podoba Α, minuskulní podoba α, řecký název ἄλφα[1]) je první písmeno řecké abecedy. V řecké číselné soustavě reprezentuje hodnotu 1.

Jak ve starořečtině, tak v moderní řečtině reprezentuje otevřenou přední nezaokrouhlenou samohlásku, tedy [a]IPA.

Vyvinulo se z něj písmeno A v latince i písmeno А v cyrilici.

Občas bývá přeneseně používáno jako symbol začátku, zejména v kombinaci alfa a omega (poslední písmeno řecké abecedy), například ve známé pasáži z Nového Zákona, kde o sobě Bůh prohlašuje „Já jsem Alfa i Oméga, počátek i konec, první i poslední.“[2]

  1. NIEDERLE, Jindřich; NIEDERLE, Václav; VARCL, Ladislav. Mluvnice jazyka řeckého. Praha: Vyšehrad, 1998. ISBN 80-7021-283-7. S. 9. 
  2. Zj 22, 13 (Kral, ČEP)

From Wikipedia, the free encyclopedia · View on Wikipedia

Developed by Nelliwinne