Allegro (z italštiny: „rychle, živě, vesele, šťastně“) je hudební výraz, který se od počátku 17. století používá pro živý pohyb. Zpočátku však šlo spíše o označení charakteru pohybu než o jeho konkrétní tempo. Ke změně na označení čistého tempa, které znamená rychle (ale méně rychle než presto) došlo teprve v 18. století. Jako takový byl následně použit ve skladbách, které oproti původnímu významu slova působily pleonasticky (Allegro giocoso, „vesele legračně“) nebo absurdně (Allegro irato, „vesele naštvaně“). Zatímco Leopold Mozart se ještě v roce 1756 držel původního významu slova, instrukce Allegro assai v Beethovenově klavírní sonátě č. 23 Appassionata je již čistý údaj o tempu, jehož doslovný překlad jako „velmi vtipně“ by byl absurdní.