Amfibolit

Amfibolit
Amfibolitové těleso (tmavá hornina) v rule, proťatá granitoidní dajkou
Zařazení	metamorfovaná hornina
Hlavní minerály	amfiboly, slídy, plagioklas, granát, pyroxen, chlorit, křemen
Akcesorie	titanit, ilmenit, magnetit, apatit, pyrit
Textura	jemně- až střednězrnná, masivní až břidličnatá
Barva	šedá, zelenošedá až tmavě šedá

Amfibolit je regionálně metamorfovaná hornina vyznačující se střední až hrubou velikostí zrna. Patří mezi krystalické břidlice. Jsou to masivní tmavě šedé horniny, nevýrazně břidličnaté, s častou lineací amfibolů. Vznikají při nízkém až středním, ale i při vysokém tlaku okolo 1,0 – 1,2 GPa, při teplotě 500 – 700 °C^[1]. Je hlavním představitelem amfibolitové facie, typické pro regionální metamorfózu.

Název amfibolit je odvozen od převládajícího minerálu amfibolu, zavedl jej v roce 1813 Alexandre Brongniart^[2]. Někdy jsou jako amfibolity nesprávně označovány i vyvřelé horniny tvořené převážně amfiboly, které mají být správně označovat hornblendity nebo amfibolovce. Barva horniny bývá nejčastěji zelená až černá.^[3] Amfibolit má většinou páskovaný charakter, což způsobuje ukládání vrstev tmavého amfibolu a světlého plagioklasového živce. To bývá nejčastěji důsledek vrstevnatosti původních hornin jako jsou v tomto případě čedičové tufy.