Andreas Hofer

Andreas Hofer
Narození	22. listopadu 1767 Sandwirt
Úmrtí	20. února 1810 (ve věku 42 let) Mantova
Příčina úmrtí	střelná rána
Povolání	vojevůdce a zemědělec
Choť	Anna Ladurner[1]
Děti	Johann Hofer von Passeyr
Rod	Hoferové von Passeyr
Příbuzní	Andreas Hofer a Karl von Hofer (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Andreas Hofer (22. listopadu 1767 St. Leonhard in Passeier v Itálii – 20. února 1810 Mantova) byl tyrolský vlastenec, který roku 1809 vedl boj za osvobození své země od bavorské nadvlády, pod kterou se Tyrolsko dostalo po porážce Rakouska napoleonskými armádami ujednáním tzv. bratislavského (prešpurského) míru, smlouvy z r. 1805. Občanským povoláním hostinský a obchodník s dobytkem, v letech 1796–1805 účastník napoleonských válek jako hejtman tyrolské domobrany. V dubnu 1809 se – po tajné dohodě s vídeňským dvorem i se svými krajany v obcích – postavil do čela několika vln povstání Tyrolanů proti Bavorům a Napoleonovým Francouzům, jež na několik měsíců vyhnal ze země. Císař František I. jej za tyto zásluhy 15. května 1809 povýšil do tyrolského šlechtického stavu s tím, že pro něj má být okamžitě zhotoven šlechtický diplom. Vzhledem k porážce císařských vojsk v bitvě u Wagramu v červenci 1809 a potlačení tyrolského povstání k tomu ale již nedošlo. Hofer se skrýval s rodinou na horské salaši, kam za odměnu 1500 zlatých dovedl vojáky jeho krajan Franz Raffel. Byl postaven před francouzský válečný soud a zastřelen v italské Mantově. Pohřben je v Innsbrucku, kde má figurální náhrobek, a je považován za rakouského národního hrdinu.^[2]