Andrej Golubjev Андре́й Го́лубев | |
---|---|
![]() Andrej Golubjev na French Open 2022 | |
Stát | ![]() ![]() |
Datum narození | 22. července 1987 (37 let)[1] |
Místo narození | Volžskij, Sovětský svaz[1] |
Bydliště | Astana, Kazachstán[1] |
Výška | 180 cm[1] |
Hmotnost | 77 kg[1] |
Profesionál od | 2005 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend jednoruč |
Výdělek | 3 311 231 USD |
Tenisová raketa | HEAD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 67–117 |
Tituly | 1 ATP, 7 challengerů, 5 ITF |
Nejvyšší umístění | 33. místo (4. října 2010) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2010, 2012) |
French Open | 2. kolo (2009) |
Wimbledon | 1. kolo (2009, 2010, 2011, 2014) |
US Open | 2. kolo (2008) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 91–126 |
Tituly | 1 ATP, 17 challengerů, 4 ITF |
Nejvyšší umístění | 21. místo (16. května 2022) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 3. kolo (2021) |
French Open | finále (2021) |
Wimbledon | 3. kolo (2021) |
US Open | 3. kolo (2021) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Olympijské hry | 1. kolo (2020) |
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách | |
Olympijské hry | 1. kolo (2020) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | čtvrtfinále (2011, 2013, 2014, 2015) |
Hopman Cup | základní skupina (2010, 2011) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 24. října 2023
Andrej Alexandrovič Golubjev (rusky: Андре́й Алекса́ндрович Го́лубев, * 22. července 1987 Volžskij) je kazachstánský profesionální tenista, který do roku 2008 reprezentoval rodné Rusko. Na grandslamu prohrál finále čtyřhry French Open 2021 po boku Bublika. Deblové semifinále si zahrál s Grothem na French Open 2014.[2] Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden singlový turnaj, když ovládl hamburský International German Open 2010. K němu přidal jednu deblovou trofej. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvanáct titulů ve dvouhře a dvacet jedna ve čtyřhře.[3]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2010 na 33. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2022 na 21. místě. Trénují ho krajan Jurij Ščukin a Massimo Puci.[4][1]
V kazachstánském daviscupovém týmu debutoval v roce 2008 astanským finálem baráže I. skupiny asijsko-oceánské zóny proti Filipínám, v níž vyhrál dvouhru a s Jurijem Ščukinem také čtyřhru. Kazachstánci zvítězili 5:0 na zápasy. Do listopadu 2023 v soutěži nastoupil k dvaceti pěti mezistátním utkáním s bilancí 16–7 ve dvouhře a 12–7 ve čtyřhře.[5]
V letech 2010 a 2011 vytvořil s Jaroslavou Švedovovou kazachstánské družstvo na Hopmanově poháru. Při první účasti obsadili 2. místo základní skupiny a při druhé skončili na poslední 4. příčce. Za Kazachstán nastoupil na Asijských hrách 2014 v jihokorejském Inčchonu, kde vyhrál s Kukuškinem a Nedověsovem soutěž týmů. Kazachstán také reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde v mužské čtyřhře s Bublikem i smíšené soutěži se Švedovovou, nepostoupili z prvního kola.
Rusko reprezentoval do Wimbledonu 2008, kde nepostoupil z kvalifikace. Po obdržení kazachstánského občanství odehrál první turnaj za Kazachstán na torontském Rogers Cupu 2008. V roce 2010 jej Asociace tenisových profesionálů vyhlásila hráčem s největším zlepšením.[4]