Annibale Carracci | |
---|---|
Annibale Carracci autoportrét | |
Narození | 3. listopadu 1560 Bologna |
Úmrtí | 15. července 1609 (ve věku 48 let) Řím |
Místo pohřbení | Pantheon |
Národnost | italská |
Povolání | malíř |
Příbuzní | Agostino (bratr), Lodovico (bratranec) |
Hnutí | baroko |
Významná díla | malby v Palazzo Farnese |
Mecenáši | Ranuccio a Odoardo Farnese, Fluvio Orsini |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Annibale Carracci (3. listopadu 1560, Bologna – 15. července 1609, Řím) byl italský malíř obrazů a fresek, oltářních scén, mytologií, žánrů, portrétů a krajin, považovaný za jednoho ze zakladatelů baroka.
Vyšel z renesanční tradice malířů Raffaela Santi, Andrey del Sarto nebo Antonia Correggia, kterou rozvinul do barokního klasicismu. Jeho obrazy prvého období bývají zality intenzivním a všudypřítomným světlem a kompozice odkazují zpočátku k antice a později k vrcholné renesanci. Koncem osmdesátých let 16. století začíná Carracci jako jeden z prvních malířů té doby malovat krajinomalby. Součástí krajiny jsou vždy nějaké žánrové výjevy nebo biblické události.[1] V devadesátých letech Carracciové začali užívat také barokní šerosvit.
O životě a díle Annibala Carracciho a jeho bratra Agostina se dozvídáme od malíře Giovanniho Baglionea, který popisuje především Carracciho římské dílo. Další informace o obou bratrech jsou od římského teoretika umění Giovanniho Pietra Belloriho, který jejich život a dílo popsal ve své knize Životy moderních malířů, sochařů a architektů, vydané roku 1672 v Římě.