Anticikanismus

Tento článek nepokrývá téma dostatečně z celosvětového hlediska.

Pokuste se, prosíme, článek vylepšit a doplnit nebo k možnému zdokonalení přispět v diskusi.

Anticikanismus (psáno též anticiganismus^[1][2]) je termín popisující hostilní, předsudečné, rasistické či diskriminační postoje vůči příslušníkům romského etnika. Ačkoli tyto postoje jako takové jsou velmi staré, samotný termín je novější a do českého prostředí jej pro souhrnné označení protiromských postojů zavedl spisovatel Václav Miko ve své knize Anticikanismus v Čechách (vyšlo v roce 2009). Problémy soužití Romů s ostatním obyvatelstvem jsou podle některých autorů největší právě v zemích bývalého východního bloku, zejména Česku, Rumunsku, Bulharsku, Slovensku a Maďarsku.^[3]

Jedním z prvních pokusů (ovšem poplatných své době) o analýzu situace Romů ve společnosti byl příspěvek autora Kř. (Dr. Emanuela Kováře) v Ottově slovníku naučném z let 1888 až 1909. V tomto článku popisuje Kovář mnoho údajných dobrých, špatných i mravně indiferentních „charakteristických“ vlastností cikánů, což byl tehdy běžně používaný výraz označující všechny Romy. Příčinou proticikánských postojů mohou být podle Kováře ty z údajných vlastností Romů, které prý nejvíce způsobují, že se Romové dostávají s místní majoritní kulturou do konfliktu. Kromě údajné kočovné povahy a údajného opovrhování usedlým životem je to prý též absence smyslu pro budoucnost a povinnost, náboženská přelétavost a sklon k pověrčivosti, sklony k nemravnosti, zlodějství a nepočestnosti a štítivost vůči evropsky chápané práci.