Armand-Jean du Plessis de Richelieu

Jeho Eminence Armand-Jean du Plessis de Richelieu
Církev	Římskokatolická církev
Titulární kostel	nepřijal
Znak
Svěcení
Biskupské svěcení	17. duben 1607 světitel Anne de Perusse d'Escars de Givry
Kardinálská kreace	5. září 1622 kreoval Řehoř XV.
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	sídelní biskup luçonský (1606–1624) ministr státní rady (12. srpen 1624 – 4. prosinec 1642) komendatární opat v Cluny (1627/1629–1642) komendatární opat v Cîteaux (1635–1642)
Zúčastnil se
Osobní údaje
Země	Francie Francie
Datum narození	9. září 1585
Místo narození	Paříž
Datum úmrtí	4. prosince 1642 (ve věku 57 let)
Místo úmrtí	Paříž
Místo pohřbení	Kaple Sainte-Ursule de la Sorbonne
Příbuzní	Alphonse-Louis du Plessis de Richelieu, Isabelle-Françoise du Plessis de Richelieu a Henri du Plessis de Richelieu (sourozenci)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Armand Jean du Plessis, vévoda de Richelieu, také známý pod svým titulem kardinál Richelieu (9. září 1585 Paříž – 4. prosince 1642) byl francouzský šlechtic, duchovní a státník, první ministr francouzského krále Ludvíka XIII. v letech 1624–1642. Je obecně považován za jednoho z nejvýznamnějších francouzských politiků 17. století.

Spolu s králem Ludvíkem XIII., který na něm nechával většinu rozhodnutí, byl hlavním strůjcem politiky Francie. Konsolidoval královskou moc, rozdrtil opozici z řad francouzské šlechty a protestantů a postupně vytvořil z Francie silný a vysoce centralizovaný stát. Všemožně podporoval kolonizaci, zejména v Severní Americe, přičemž oponoval mocenským snahám rakousko-španělské Habsburské dynastie a z tohoto důvodu podpořil ve třicetileté válce stranu protestantů.

Richelieu byl velkým mecenášem vědy a umění, mimo jiné založil Francouzskou akademii, zodpovědnou za péči o francouzský jazyk.

Obecně je považován za průkopníka a symbol nového stylu politiky, která z velké části upozadila morální a náboženské ohledy, před kterými upřednostňovala raison d'État.

Jeho postava vystupuje v řadě historických románů a jejich televizních a filmových adaptacích, zejména pak v Dumasově sérii Tři mušketýři.