Arthur Charles Clarke | |
---|---|
![]() Arthur C. Clarke | |
Rodné jméno | Arthur Charles Clarke |
Narození | 16. prosince 1917 Minehead, ![]() |
Úmrtí | 19. března 2008 (ve věku 90 let) Kolombo, ![]() |
Příčina úmrtí | srdeční selhání |
Místo pohřbení | Kanatte Cemetery |
Pseudonym | Charles Willis |
Povolání | spisovatel |
Stát | ![]() |
Alma mater | Králova kolej v Londýně Richard Huish College, Taunton |
Žánr | science fiction |
Témata | vědecká fikce a sci-fi literatura |
Významná díla | Vesmírná odysea, Setkání s Rámou, Rajské fontány |
Ocenění | Komandér Řádu britského impéria, Cena Hugo (4x), Cena Nebula (3x), Forry Award Velmistr sci-fi |
Manžel(ka) | Marilyn Mayfield (1953–1964) |
Podpis | ![]() |
„Dostatečně pokročilou technologii nelze odlišit od magie.“ | |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Arthur Charles Clarke (16. prosince 1917 Minehead, Spojené království – 19. března 2008 Kolombo, Srí Lanka) byl britský autor science fiction a vynálezce, nejvíce známý svým románem 2001: Vesmírná odysea. Společně s Robertem Heinleinem a Isaacem Asimovem byli nazýváni „velkou trojkou science fiction“. Byl předním představitelem hard science fiction a technického optimismu. Počátky jeho díla jsou spojovány s obdobím zlatého věku science fiction.
2001: Vesmírná odysea vznikala současně s filmovou verzí režiséra Stanley Kubricka. Byla inspirována jeho povídkou Hlídka (The Sentinel), ale během přípravy scénáře se rozrostla v celý román. Kubrick přišel za Clarkem se žádostí o román, podle kterého bude možné natočit „příslovečně dobrý vědeckofantastický film“. To vyústilo ve skutečně jedinečnou spolupráci v celé historii sci-fi filmů.
Napsal také mnohé jiné knihy včetně Setkání s Rámou (na tu později navázala celá série knih napsaných ve spolupráci s Gentry Leem), tří pokračování Vesmírné odysey a mnoha příběhů vážných i humorně laděných – například povídka Hvězda o duchovním dilematu jezuitského kněze na archeologické expedici v dalekém vesmíru. Stal se vynálezcem geostacionární telekomunikační družice. S myšlenkou satelitu zavěšeného na pevném místě na obloze přišel dávno před vypuštěním první družice – už v roce 1945.
Jeho jménem byla pojmenována planetka – „4923 Clarke“ a dinosaurus Serendipaceratops arthurcclarkei objevený v australském Inverlochu. Velkou část života strávil na Srí Lance, kde také přežil tsunami v roce 2004.