Asertivita

Pojem asertivita označuje schopnost prosazovat jiný názor, stanovisko nebo zájem. Považuje se za důležitou komunikační dovednost. Umožňuje jasně vyjádřit a prosadit naše názory a myšlenky, aniž bychom narušovali práva ostatních,^[1] což je ale protimluv a je nevhodná zejména ve chvíli, kdy je porušována etika. Vyučuje ji mnoho odborníků na vývoj osobnosti, psychoterapeutů a je také obsahem mnoha populárních příruček k vlastnímu zdokonalení.

Do češtiny se slovo asertivita překládá jako „sebejisté jednání“ nebo „zdravé sebeprosazování“, v cizích jazycích nabývá různých významů (v angličtině „to assert“ – tvrdit, prohlašovat, prosazovat se, ve francouzštině „assertion“ – tvrzení, výpověď a v latině „as-seró“ – přiřazovat, osvojovat, tvrdit).^[2]

Autorem metody asertivního tréninku je americký psycholog Andrew Salter, který své žáky učil přiměřenému chování a vytrvání u svého názoru nebo požadavku.^[3]