Balthasar Permoser

Balthasar Permoser
Balthasar Permoser podle mědirytiny Moritze Bodenehra (1665–1749)
Narození	13. srpna 1651 Kammer (Traunstein), Svatá říše římská Svatá říše římská
Úmrtí	18. února 1732 (ve věku 80 let) Drážďany, Sasko Sasko
Místo pohřbení	Starý katolický hřbitov v Drážďanech
Země	Salcburské knížecí arcibiskupství, Saské kurfiřtství
Povolání	sochař, řezbář
Aktivní roky	1663–1732
Rodiče	Christian Permoser (†1667), Anna Pendl
Hnutí	baroko
Mecenáš	August II. Silný
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Balthasar Permoser (13. srpna 1651, Kammer (Traunstein) – 18. února 1732, Drážďany) byl barokní sochař a řezbář, jehož jméno je spojeno především se sochařskou výzdobou drážďanského Zwingeru a vůbec spoluprací s architektem Matthäusem Danielem Pöppelmannem. Permoserovo umělecké dílo vznikalo nejčastěji na objednávku jeho hlavního mecenáše, jímž byl saský kurfiřt a polský král August II. Silný. Padesát Permoserových tvůrčích let, která se vyznačují kontinuálním vývojem jeho sochařského stylu, se zakládá v jeho patnáctiletém pobytu v Římě a Florencii, jakož i v znalosti antického umění, z něhož až do pozdních let formálně i tematicky čerpal. Drážďanským dvorním sochařem se stal v roce 1689 na žádost Augusta II., který při své návštěvě Itálie projevil zájem o italský dvorský „vysoký“ barok. První Permoserovy drážďanské realizace se svou dramatičností odvracejí od barokního klasicismu. Vedle větších soch vytvořil rovněž četné kabinetní řezby z ebenu a slonoviny. Vrcholné období Permoserovy tvorby spadá do let 1711–1728, kdy spolupracoval s Pöppelmannem na výstavbě Drážďan jako rezidenčního města. Vliv Permoserova stylu, který se šířil zvláště prostřednictvím jeho žáků, je doložen také v Praze, Vídni, v Karlsruhe a Kodani. Repliky jeho soch sloužily jako předlohy v porcelánových manufakturách ještě v období rokoka.^[1]