P-59 Airacomet | |
---|---|
![]() | |
Určení | stíhací letoun |
Původ | Spojené státy americké |
Výrobce | Bell Aircraft Corporation |
Šéfkonstruktér | Harland M. Poyer |
První let | 1. října 1942 |
Uživatel | United States Army Air Forces United States Navy Royal Air Force |
Vyrobeno kusů | 66 ks |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bell P-59A Airacomet byl experimentální proudový letoun, první stroj vyvinutý v USA s tímto typem pohonu. Z důvodu utajení bylo typu přiděleno číslo 59, které již předtím firma Bell použila pro projekt stíhačky poháněné pístovým motorem a vrtulí (fa Bell přeložila USAAF dva projekty koncepčně blízkých stíhacích strojů, označených Bell XP-52 a Bell XP-59).
První prototyp XP-59A (42-108784) byl zalétnut 1. října 1942 na kalifornské základně Muroc, kterého následovaly druhý (42-108785) a třetí (42-108786) prototyp v roce 1943.
USAAF si původně objednala 100 ks tohoto stroje, později (v roce 1943) byla objednávka snížena na 50 ks. V prosinci 1943 zkoušelo US Navy prototyp YP-59A, ale vzhledem k špatnému výhledu z kabiny a malé akceleraci bylo konstatováno, že se nehodí k provozu na letadlových lodích.
Během zkoušek byl jeden prototyp XP-59A "Superman" a poté i zkušební YP-59A "Mystic Mistress" (42-108783) přebudovány na dvoumístné. Druhým členem osádky se tak stal pozorovatel, který ovládal na dálku bezpilotní létající prostředky. Seděl v otevřeném prostoru před kabinou pilota, chráněný jen malým větrným štítkem. Většina sériových P-59A skončila jako cvičné stroje. Později byla část P-59A přestavěna na naváděče vzdušných cílů. Od října 1943 testovalo RAF YP-59A (42-108773), který v Royal Aircraft Establishment ve Farnborough létal s přiděleným sériovým číslem RJ362/G.