Bitva u Bunker Hillu | |||
---|---|---|---|
konflikt: Americká válka za nezávislost | |||
John Trumbull: Smrt generála Warrena v bitvě u Bunker Hillu (1786) | |||
Trvání | 17. června 1775 | ||
Místo | Charlestown, Massachusetts | ||
Souřadnice | 42°22′35″ s. š., 71°3′39″ z. d. | ||
Příčiny | Americká válka za nezávislost | ||
Výsledek | britské Pyrrhovo vítězství | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Síla | |||
| |||
Ztráty | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bitva u Bunker Hillu (anglicky Battle of Bunker Hill) se odehrála 17. června 1775 a byla jednou z prvních bitev americké revoluční války. Došlo k ní během obléhání britské koloniální armády umístěné v Bostonu americkou kontinentální armádou. Jméno získala po kopci Bunker Hill v dnešní čtvrti Charlestown, na levém (severním) břehu řeky Charles, severně od centra města Boston v Massachusetts, kde se odehrávala její část. I když vrch byl původním cílem pro britské i americké jednotky, většina střetu proběhla na blízkém kopci zvaném Breed's Hill.[5][6]
Dne 13. června 1775 se vůdci kontinentálních sil obléhajících Brity okupovaný Boston dozvěděli, že Britové plánují vyslat vojáky, aby obsadili a opevnili kopce nad městem, což by jim umožnilo kontrolovat bostonský přístav. Zabránit tomu mělo 1 200 mužů kontinentální armády pod vedením plukovníka Williama Prescotta, kteří 16. června tajně obsadili kopce Bunker Hill a Breed's Hill. Během noci muži postavili na Breed's Hillu silnou redutu a dále menší opevněné linie napříč Charlestownským poloostrovem.[7]
Za svítání 17. června si Britové uvědomili činnost kontinentální armády na poloostrově a zahájili útočné operace. První dva útoky na americké pozice byly odraženy. Během nich Britové utrpěli významné ztráty, při třetím a posledním útoku Britové obsadili redutu, když Američanům došla munice. Ti pak ustoupili přes Bunker Hill do Cambridge a přenechali Britům kontrolu nad poloostrovem.[8]
Střet byl pro Brity taktickým, i když v zásadě Pyrrhovým vítězstvím, protože ztratili mnohem více mužů než Američané, včetně velkého množství důstojníků.[9][10] Bitva ukázala, že nezkušené milice dokáží obstát proti pravidelným britským jednotkám. Rovněž odradila Brity od jakýchkoli dalších frontálních útoků proti dobře chráněným a bráněným nepřátelským liniím. Amerických obětí bylo mnohem méně, i když mezi jejich ztráty patřil generál Joseph Warren a major Andrew McClary, poslední oběť bitvy.[11]
Bitva také přiměla Brity k pečlivějšímu plánování a opatrnějšímu manévrování v budoucích střetnutích, což bylo patrné v následných bojích v New Yorku a New Jersey. I když tato taktika americké armádě spíše pomáhala, než aby jí škodila, neboť jí dávala větší příležitost k ústupu, pokud hrozila zjevná porážka. Průběh bitvy v neposlední řadě přesvědčil Brity o potřebě najmout více vojáků. Do Ameriky tak dorazili Hesenští jako pomocné sbory k posílení Britů, aby dokázali čelit nové a silné kontinentální armádě.
<ref>
; citaci označené Clinton19
není určen žádný text