Bitva u Cirencesteru | |||
---|---|---|---|
Trvání | 628 | ||
Místo | Cirencester | ||
Souřadnice | 51°43′8″ s. š., 1°58′5″ z. d. | ||
Výsledek | vítězství Mercie | ||
Změny území | království Mercie ovládlo údolí řeky Severn a království Hwicce | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bitva u Cirencesteru byla vybojována roku 628 nedaleko Cirencesteru v současné Anglii. V konfliktu bojovalo vojsko Mercie vedené králem Pendou a Gewisové (předchůdci Západních Sasů[pozn. 1]) vedeni svými králi Cynegilsem a Cwichelmem.[pozn. 2] Král Penda Gewisy porazil[1] a podle benediktinského mnicha Bedy Ctihodného „po dosažení dohody“[2] převzal kontrolu nad údolím řeky Severn a menším královstvím Hwicce, které bylo pod vlivem Gewisů od bitvy u Derhamu v roce 577.[3][4]
Zápis v Anglosaské kronice k roku 628 říká: Her Cynegils 7 Cuichelm gefuhtun wiþ Pendan æt Cirenceastre, 7 geþingodan þa. (Toho roku Cynegils a Cwichelm bojovali s Pendou v Cirencesteru a poté tam uzavřeli smlouvu.) Takže to pro Cynegilse a jeho syna Cwichelma byla porážka a trvalá ztráta Cirencesteru.[5] Součástí této smlouvy byla také zřejmě dohoda o manželství Cynegilsova syna Cenwalha s Pendovou sestrou. Mercijská hegemonie nad regionem Cirencester v království Hwicce, kde žili Anglové stejně jako Sasové, se zdá být jedním z důvodů pro expanzi Gewisů orientovanou na jih, která od té doby probíhala. V každém případě bitva u Cirencesteru byla začátkem soupeření mezi Wessexem a Mercií, které trvalo až do 9. století.[6]
Chybná citace: Nalezena značka <ref>
pro skupinu „pozn.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn."/>