Bitva u Isandlwany |
---|
konflikt: Britsko-zulská válka |
Porážka britských jednotek |
|
Trvání | 22. ledna 1879 |
---|
Místo | Isandlwana, jižní Afrika |
---|
Souřadnice | 28°21′32″ j. š., 30°39′9″ v. d. |
---|
Výsledek | drtivé vítězství Zuluů |
---|
Strany |
---|
|
Velitelé |
---|
| - hlavní velitel:
- Ntshingwayo kaMgodi Khoza
- podřízení velitelé:
- Vumindaba kaNthati
- Mavumengwana kaMdlela
- Zibhebhu kaMapitha
|
|
Síla |
---|
1 400 Britů a 2 500 afrických domorodců, kromě vojáků neurčitý počet personálu (vozatajci, příslušníci červeného kříže atd.)
| 22 000 mužů
- 10 000–15 000 nasazeno do boje
4 000–5 000 v záloze (později nasazeni v bitvě u Rorke's Drift)
|
|
Ztráty |
---|
více než 1 300 mrtvých:
- 52 důstojníků
- 727 britských vojáků
+ dalších 476:
- 133 Evropanů
- 343 afrických domorodců
- 2 ukořistěná děla
| 1 000–3 000 mrtvých, 2 000 zraněno
|
|
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bitva u Isandlwany byla jednou z bitev britsko-zulské války. Odehrála se 22. ledna 1879 na pláních kolem Isandlwany v dnešní Jihoafrické republice. Početně silnější armáda Zuluů na hlavu porazila britskou armádu vedenou Henrym Pulleinem a Anthonym Durfordem. Výsledek této bitvy znamenal těžkou ránu pro Britské impérium a evropský kolonialismus 19. století a přispěl ke konci vlády Benjamina Disraeliho.