Back Slag van Midway Afrikaans معركة ميدواي Arabic Batalla de Midway AST Miduey döyüşü Azerbaijani میدوی دؤیوشو AZB Битка при Мидуей Bulgarian Emgann Midway Breton Bitka kod Midwaya BS Batalla de Midway Catalan Slaget om Midway Danish

Bitva u Midwaye

Bitva u Midwaye
konflikt: Válka v Tichomoří
černobílá fotografie dvou nad mořem letících jednomotorových bombardovacích letounů. Několik set metrů pod nimi je hořící loď, za kterou se táhne vlečka kouře.
Americké střemhlavé bombardéry SBD-3 Dauntless eskadry VS-8 z USS Hornet nad hořícím japonským křižníkem Mikuma, 6. června 1942
Trvání3.–7. června 1942
Místozápadně od atolu Midway, Tichý oceán
Souřadnice30° s. š., 178° z. d.
VýsledekAmerické vítězství
Strany
Japonské císařství Japonské císařství Spojené státy americké USA
Velitelé
Isoroku Jamamoto
Čúiči Nagumo
Tamon Jamaguči†
Nobutake Kondó 		Chester Nimitz
Frank J. Fletcher
Raymond A. Spruance
Síla
Kidó butai + doprovod:
4 letadlové lodě[1]
248 palubních letadel (včetně rezerv)[1]
2 bitevní lodě[1]
2 těžké křižníky[1]
1 lehký křižník[1]
16 hydroplánů[1][2]
11 torpédoborců[1]

+ vzdálené krytí
+ invazní a podpůrné síly
+ 15 ponorek[3] 		TF16 a TF17:
3 letadlové lodě[4]
234 palubních letadel (celkem)[4]
7 těžkých křižníků[4]
1 lehký křižník[4]
14 torpédoborců[4]
až 20 ponorek[4]

Midway:
32 hydroplánů[4]
94 pozemních letadel[4]

+ zásobovací a podpůrné jednotky
Ztráty
4 letadlové lodě
1 těžký křižník
248 letadel[5]
8 hydroplánů[5]
3057 mužů[6] 		1 letadlová loď
1 torpédoborec
asi 150 letadel[7]
307 mužů[7]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Midwaye (anglicky Battle of Midway; japonsky ミッドウェー海戦, Middové Kaisen) byla významná námořní bitva Tichomořského bojiště druhé světové války, probíhající od 3. do 7. června 1942, šest měsíců po japonském útoku na Pearl Harbor a měsíc po bitvě v Korálovém moři.[8][9][10] Americké námořnictvo pod vedením admirálů Chestera W. Nimitze, Franka J. Fletchera a Raymonda A. Spruance poblíž atolu Midway porazilo útočící loďstvo japonského císařského námořnictva pod velením admirálů Isoroku Jamamota, Čúiči Naguma a Nobutake Kondóa a způsobilo japonským letadlovým lodím zničující škody.

Japonská operace MI (MI作戦 MI sakusen), stejně jako dřívější útok na Pearl Harbor, měla za cíl eliminovat strategický vliv Spojených států v Tichomoří, což by Japonskému císařství poskytlo volnou ruku při budování jeho Velké východoasijské sféry vzájemné prosperity. Japonci doufali, že další demoralizující porážka donutí Spojené státy k uzavření míru, a tím zajistí japonskou nadvládu v Pacifiku. Přilákání amerických letadlových lodí do pasti a obsazení Midwaye tvořilo součást celkové strategie „bariéry“, rozšiřující japonský obranný perimetr. Operace měla být také krokem k dalším ofenzivám proti Fidži, Samoi a případně Havajským ostrovům.

Japonský operační plán měl nedostatky, zahrnující chybný odhad americké reakce a špatné počáteční rozmístění japonských sil. Podstatné bylo, že američtí kryptoanalytici dokázali určit datum a místo plánovaného útoku, což umožnilo předem varovanému americkému loďstvu připravit svou vlastní léčku. Bitvy se zúčastnily čtyři japonské a tři americké těžké letadlové lodě. Američané měli navíc k dispozici celkem 126 letadel z Midwaye. V boji byly potopeny čtyři japonské letadlové lodě, Akagi, Kaga, Sórjú a Hirjú, a těžký křižník Mikuma. Spojené státy ztratily letadlovou loď USS Yorktown a torpédoborec USS Hammann.

Po bitvě u Midwaye a vyčerpávajících bojích o Šalomounovy ostrovy přestalo být Japonsko schopné rychle nahrazovat ztracený materiál (zejména letadlové lodě) a muže (zejména vycvičené piloty a technický personál), zatímco Spojené státy, díky svým ohromným průmyslovým a výcvikovým kapacitám, nahradily ztráty mnohem snáze. Bitva o Midway je spolu s Guadalcanalskou kampaní obecně považována za bod zvratu ve válce v Tichomoří.

Po následujících asi šedesát let byla bitva známa hlavně z líčení západních historiků a japonského letce Micuo Fučidy. Ti bitvu popisovali převážně z amerického úhlu pohledu a v zásadě bez znalosti japonských postupů a pramenů ji zahalili do legend, polopravd a pohádek.[11][12] Pozdější výzkumy (Lundstrom, Smith, Parshall a Tully) ale ukázaly, že se bitva odehrála na japonské straně jinak, než jak ji do té doby západní historikové popisovali.[11][13][14]

  1. ↑ a b c d e f g Parshall & Tully, str. 90, 91 a 450–452
  2. ↑ Parshall & Tully, str. 108 a popisek fotografie 7–6 křižníku Tone na str. 133
  3. ↑ Parshall & Tully, str. 458
  4. ↑ a b c d e f g h HORAN, Mark, Richard Worth, David Williams a Richard Leonard. Order of Battle: Battle of Midway and Aleutians, 3–7 June 1942 [online]. Rev. 2004-09-16 [cit. 2009-04-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b Parshall & Tully, str. 524
  6. ↑ Parshall & Tully, str. 18 citující Sawachi Hisae: Midowei Kaisen: Kiroku
  7. ↑ a b The Battle of Midway, June 3 – 6, 1942 [online]. Publication Section, Combat Intelligence Branch, Office of Naval Intelligence, Unitid States Navy, 1943, rev. 2003-03-05 [cit. 2009-04-22]. Kapitola Summary of our losses. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Battle of Midway: June 4–7, 1942 [online]. Naval History & Heritage Command, 26 March 2015 [cit. 2016-06-15]. Dostupné online. 
  9. ↑ Dull 1978, s. 166.
  10. ↑ A Brief History of Aircraft Carriers: Battle of Midway [online]. U.S. Navy, 2007 [cit. 2021-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 12 June 2007. 
  11. ↑ a b Parshall & Tully, str. 229–231
  12. ↑ Kdo od koho opisoval legendu o pěti osudových minutách viz LANSDALE, Jim; TULLY, Anthony, a kol. BATTLE of MIDWAY: PARSHALL/FUCHIDA Discrepancy In Accounts? [online]. j-aircraft.org, 2012-01-01 [cit. 2012-01-09]. Dostupné online. (anglicky)  a LANSDALE, Jim, a kol. Battle of Midway, HIRYU KanKo Loss: Five Different Historical Accounts! [online]. j-aircraft.org, 2011-12-29 [cit. 2012-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Lundstrom v předmluvě k Parshall & Tully
  14. ↑ Parshall & Tully, str. 431–443
From Wikipedia, the free encyclopedia · View on Wikipedia

Developed by Nelliwinne