Blues | |
---|---|
Původ ve stylech | Afroamerická lidová hudba |
Kulturní pozadí | 19. století-Jih USA |
Typické nástroje | kytara, klavír, harmonika, baskytara, bicí souprava, zpěv, trubka, pozoun |
Všeobecná popularita | Postupy bluesových akordů a not jsou široce používány ve většině populárních hudebních stylech americké hudby 20. století; jednoduše vysoce vlivný žánr |
Odvozené styly | jazz, R&B, rock |
Podstyly | |
Classic female blues - Rock and roll/Country blues - Delta blues - Jazz blues - Jump blues - Piano blues - Boogie-woogie | |
Směs stylů | |
Blues-rock - Soul blues - Jazz blues | |
Regionální scény | |
African blues - Atlanta blues - British blues - Canadian blues - Chicago blues - Detroit blues - East Coast blues - Kansas City blues - Louisiana blues - Memphis blues - New Orleans blues - Piedmont blues - St. Louis blues - Swamp blues - Texas blues - West Coast blues | |
Jiná témata | |
Bluesová stupnice - Bluesová pentatonika |
Blues [blu:z] je hudební styl, který vznikl v afroamerické otrocké komunitě na jihu Spojených států, zhruba v 60. letech 19. století.[1] Blues je světská hudba vycházející z náboženských gospelů a spirituálů a je velmi výrazně ovlivněno africkou hudbou (zejména kmene Igbo ze západní Afriky).[2] Na rozdíl od spirituálů byl v původním blues kladen hlavní důraz na sólový zpěv. Časté bylo používání modelu zvolání-odpověď. Sólový hlas byl později doprovázen hudebním nástrojem, velmi často kytarou. Slovo blues v angličtině vyjadřuje depresivní, smutný stav, což charakterizuje i mnoho bluesových skladeb. Často se však objevují i skladby s veselým, žertovným či sexuálním obsahem, nicméně patří k definičním vlastnostem žánru, že text vyjadřuje spíše pocity než vypráví příběh.[3]