Cesare Borgia | |
---|---|
Narození | 13. září 1475 Subiaco |
Úmrtí | 12. března 1507 (ve věku 31 let) Viana |
Příčina úmrtí | krvácení |
Místo pohřbení | Viana |
Alma mater | Univerzita v Pise Univerzita v Perugii |
Povolání | kondotiér, katolický kněz a katolický jáhen |
Ocenění | Řád sv. Michala |
Nábož. vyznání | katolická církev |
Choť | Charlotta z Albretu |
Děti | Louise Borgia |
Rodiče | Alexandr VI.[1] a Vannozza dei Cattanei[1] |
Rod | Borgiové |
Příbuzní | Lucrezia Borgia, Pedro Luis de Borja, Juan Borgia a Gioffre Borgia (sourozenci) Klaudius Bourbonský[2] a Markéta Bourbonská[2] (vnoučata) |
Funkce | Bishop of Pamplona (1491–1492) Roman Catholic Archbishop of Valencia (1492–1499) apoštolský administrátor (1493) kardinál-jáhen (Santa Maria Nuova; 1493–1498) apoštolský administrátor (1493–1495) … více na Wikidatech |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Cesare Borgia (13. září 1475 Řím – 12. března 1507 Viana) byl šlechtic, vojevůdce, politik a kardinál. Pocházel z původně španělského rodu Borgia, jeho otec byl Rodrigo, pozdější papež Alexandr VI. a matka byla Vanozza de’ Catannei. Cesarova životní snaha směřovala k vytvoření silného státního celku, což se mu dočasně podařilo v téměř celé střední Itálii. K dosažení svých cílů se nebál využívat jak morálně pochybných aktivit a prostředků, tak moci svého otce, který ho dokonce vysvětil biskupem a jmenoval kardinálem. Po smrti otce byl poražen a vyhnán papežem Juliem II. a uchýlil se ke svému švagrovi, navarrskému králi Janovi III.
Cesare Borgia se stal prvním kardinálem, který na svůj úřad rezignoval (roku 1498).