Back شارل آرميت Arabic شارل هيرمت ARZ Charles Hermite AST Şarl Ermit Azerbaijani شارل هرمیت AZB Шарль Эрміт Byelorussian Шарль Эрміт BE-X-OLD Шарл Ермит Bulgarian Charles Hermite Catalan Charles Hermite German
| Charles Hermite | |
|---|---|
 | |
| Narození | 24. prosince 1822 Dieuze |
| Úmrtí | 14. ledna 1901 (ve věku 78 let) Paříž,  Francie |
| Místo pohřbení | Hřbitov Montparnasse |
| Alma mater | Lyceum Ludvíka Velikého (1840–1841) Polytechnická škola (1841–1842) Lyceum Jindřicha IV. |
| Povolání | matematik, vysokoškolský učitel, přednášející učitel a univerzitní profesor |
| Zaměstnavatelé | École normale supérieure (1862–1869) Pařížská univerzita (1876–1897) Polytechnická škola |
| Ocenění | zahraniční člen Královské společnosti (1873) Řád za zásluhy v oblasti umění a věd velkodůstojník Řádu čestné legie |
| Příbuzní | Marcel Alexandre Bertrand (synovec) |
| Funkce | prezident (1890) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Charles Hermite (výslovnost v IPA, /ˌʃaʁl ɛʁˈmit/, tj. „ermit“) (24. prosince 1822, Dieuze, Francie – 14. ledna 1901, Paříž) byl francouzský matematik. Zabýval se zejména teorií čísel a algebrou. Jako první dokázal, že Eulerovo číslo e je trascendentní. Jeho metodu později zjednodušil Ferdinand von Lindemann a dokázal jejím užitím transcendentnost čísla π. Jedním z jeho studentů byl Henri Poincaré.
Je po něm pojmenován měsíční kráter Hermite, kde byla naměřena nejnižší teplota ve Sluneční soustavě (26 Kelvinů = –247° Celsia)[1][2][3] a také planetka hlavního pásu Hermite s katalogovým číslem 24998.
- ↑ Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Archytas, str. 34, č. mapového listu 4, ISBN 80-85277-10-7
- ↑ Crater Hermite on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
- ↑ 'Coldest place' found on the Moon, BBC, citováno 22. 1. 2014 (anglicky)