Chung-si

Chung-si
císař říše Ming
Portrét
Doba vlády	7. září 1424 – 29. květen 1425
Éra vlády	Chung-si (20. leden 1425[1] – 7. únor 1426
Úplné jméno	Ču Kao-čch’
Chrámové jméno	Žen-cung (仁宗)
Posmrtné jméno	zkrácené: Čao-ti (昭帝), plné: Ťing-tchien tchi-tao čchun-čcheng č’-te chung-wen čchin-wu čang-šeng ta-siao čao chuang-ti (敬天體道純誠至德弘文欽武章聖達孝昭皇帝)
Narození	16. srpna 1378 Peking
Úmrtí	29. května 1425 (ve věku 46 let) Peking
Pohřben	Císařské hrobky dynastie Ming, Peking
Předchůdce	Jung-le
Nástupce	Süan-te
Manželky	císařovna Čang a vedlejší manželky
Potomci	Ču Čan-ťi (císař Süan-te)
Rod	Ču
Dynastie	Ming
Otec	Jung-le
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Císař Chung-si (čínsky pchin-jinem Hóngxī, znaky 洪熙; 16. srpna 1378 – 29. května 1425) vlastním jménem Ču Kao-čch' (čínsky pchin-jinem Zhū​ Gāochì, znaky 朱高熾) vládl v letech 1424–1425 mingské Číně jako čtvrtý císař dynastie Ming. Byl synem císaře Jung-leho. Na trůn nastoupil po smrti otce, vládl však pouze necelý rok. Po převzetí vlády s novým rokem vyhlásil éru „Nesmírné záře“, Chung-si. Název éry je používán i jako jméno císaře.

Ču Kao-čch’ se narodil 16. srpna 1378 jako nejstarší syn Ču Tiho, čtvrtého syna císaře Chung-wu. Ču Ti se smrti Chung-wua v občanské válce porazil císaře Ťien-wena a roku 1402 se zmocnil trůnu jako císař Jung-le. Svému nejstaršímu synovi poskytl nejlepší možné vzdělání v konfuciánském duchu. Ču Kao-čch’ úřadoval jako regent v Nankingu nebo Pekingu během válečných tažení svého otce.

Jakmile se Ču Kao-čch’ stal císařem, zrušil Čeng Cheovy zámořské výpravy, zastavil též výměnu čaje za koně s asijskými národy, stejně jako výpravy za zlatem a perlami do Jün-nanu a Vietnamu. Rehabilitoval úředníky postižené za minulé vlády a reorganizoval administrativu, přičemž klíčová místa obsadili jeho důvěrníci. Posílil autoritu velkého sekretariátu, který byl nejvyšším vládním orgánem. Opustil nepopulární militaristickou politiku svého otce. Upravil dosavadní finanční a daňovou politiku, zrušil mnohé povinné dodávky, podporoval návrat rolníků, kteří opustili své domovy, především na dolním toku Jang-c’-ťiang. Jeho konfuciánský idealismus byl cítit ve stylu vlády po následující století.

Rozhodl o vrácení hlavního města do Nankingu. Ale o měsíc později, v květnu 1425, zemřel, pravděpodobně na srdeční infarkt. Jeho šestadvacetiletý syn Ču Čan-ťi převzal vládu a pokračoval v liberální politice svého otce, která tak měla trvalý dosah.