Cid | |
---|---|
![]() | |
Rodné jméno | Ruderico Didaz |
Narození | Vivar del Cid |
Úmrtí | 1099 City of Valencia nebo Valencie |
Místo pohřbení | Tomb of El Cid (od 1921) |
Povolání | rytíř, žoldnéř, voják, politik a vojevůdce |
Choť | Jimena Díaz (1074–1099)[1] |
Děti | Cristina Rodríguez[2] Diego Rodríguez[2] María Rodríguez[2] |
Rodiče | Diego Flaínez a Doña Rodríguez[3] |
Příbuzní | Garcia V. Navarrský a Elvira de Navarre (vnoučata) |
Funkce | seigneur |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rodrigo (někdy Ruy) Díaz de Vivar (kolem 1040–1099), známý též jako El Cid Campeador, El Cid či jen Cid, byl kastilský rytíř a později politický a vojenský vůdce, který v době počátku reconquisty dobyl a ovládl Valencii. Ve Španělsku ho považují za svého národního hrdinu.
Původně byl ve službách kastilského krále Alfonsa VI. Není přesně známo, proč z ní musel odejít a opustit Kastilii. Poté vstoupil do služeb Emíra ze Zaragozy a bojoval s ním proti Almorávidům i aragonskému králi. Nikdy však nejednal proti zájmům kastilského království, třebaže nedůvěra mezi ním a Alfonsem přetrvala. Nakonec dobyl na Arabech Valencii a stal se zde nezávislým vládcem. Byl tolerantní k věřícím jiného vyznání. Zemřel v roce 1099, ale slavný hrdinský epos Píseň o Cidovi i četné kroniky zajistily jeho jménu nesmrtelnost.
Přezdívka El Cid je odvozena z al-sīd, což v arabštině znamená „pán“ nebo „velitel“, zatímco přízvisko El Campeador (bojovník, válečník…) mu přiřkli křesťanští obdivovatelé. Tyto tituly odrážely velkou úctu, kterou El Cid měl jak mezi Maury, tak u křesťanů, a jeho válečnické schopnosti. Henry Edwards Watts napsal, že el campeador „ve španělštině znamená více než bojovník... Campeador byl člověk, který porazil výběr mužů nepřátelské armády.“