Claude Bolling | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Rodné jméno | Claude Jean Harry Bolling |
Narození | 10. dubna 1930 Cannes |
Úmrtí | 29. prosince 2020 (ve věku 90 let) Saint-Cloud |
Žánry | jazz |
Povolání | hudební skladatel, herec, scenárista, klavírista, skladatel filmové hudby a jazzový hudebník |
Nástroje | klavír |
Vydavatelé | Columbia Records Philips Records Frémeaux & Associés |
Členem skupiny | Claude Bolling et son orchestre |
Ocenění | Prix Sidney Bechet (1970) důstojník Řádu čestné legie komandér Řádu umění a literatury |
Web | www |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Claude Bolling (10. dubna 1930 Cannes, Francie – 29. prosince 2020[1]) byl francouzský jazzový pianista, skladatel, aranžér a příležitostný herec.[2][3]
Narodil se v Cannes, vystudoval konzervatoř v Nice a posléze v Paříži. Byl zázračné dítě, již ve čtrnácti letech hrál jazz profesionálně na piano spolu s Lionelem Hamptonem, Royem Eldridgem a Kennym Clarkem. Bolligovy knihy o technice jazzové hry ukazují, že se nezavrtal hluboko do bebopu a avantgardního jazzu, ale naopak patřil k hudebníkům oživujícím tradičnější pojetí jazzu na konci 60. let. Přátelil se s Oscarem Petersonem.
Napsal hudbu k více než stovce filmů, převážně francouzských, prvním z nich byl dokument o filmovém festivalu v Cannes roku 1957, k nejznámějším patří Borsalino (1970) a California Suite (1979).
Je také znám svou spoluprací s hudebníky jiných stylů, zejména vážné hudby. Jeho Suite for Flute and Jazz Piano Trio se Jean-Pierrem Rampalem je okouzlující a chytrá směs barokní elegance s moderním swingem. Patří k úspěšným skladbám a byla následována dalšími pracemi podobného ražení. Byla velmi oblíbená ve Spojených státech, kde se držela v čele hitparád skoro dva roky.
Kromě další spolupráce s Rampalem pracoval i s jinými hudebníky jako Alexandre Lagoya, Pinchas Zukerman, Maurice André a Yo-Yo Ma. Plodná byla i jeho spolupráce s Lionelem Hamptonem, Dukem Ellingtonem, Stéphanem Grappellim, Djangem Reinhardtem a Oscarem Petersonem.