Clifford D. Simak | |
---|---|
![]() | |
Rodné jméno | Clifford Donald Simak |
Narození | 3. srpna 1904 Millville |
Úmrtí | 25. dubna 1988 (ve věku 83 let) Minneapolis |
Místo pohřbení | Lakewood Cemetery |
Povolání | spisovatel, novinář, romanopisec, scenárista, autor sci-fi, editor a prozaik |
Stát | ![]() |
Alma mater | Wisconsinská univerzita v Madisonu |
Žánr | science fiction |
Významná díla | Město, Prstenec kolem Slunce, Přestupní stanice |
Ocenění | International Fantasy Award (1953) Cena Hugo za nejlepší noveletu (1959) Cena Hugo za nejlepší román (1964) First Fandom Hall of Fame award (1973) Damon Knight Memorial Grand Master Award (1977) … více na Wikidatech |
Manžel(ka) | Kay Kuchenberg Simak (1929–1985) |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Clifford Donald Simak (3. srpna 1904 Millville, Wisconsin – 25. dubna 1988 Minneapolis, Minnesota) byl přední americký spisovatel vědecko-fantastické literatury a novinář. Za svůj život byl oceněn třemi cenami Hugo, jednou cenou Nebula a celou řadou dalších cen; v roce 1977 byl dokonce vyhlášen Asociací amerických sci-fi a fantasy spisovatelů (SFWA) třetím velmistrem žánru.[1] Jak prozrazuje jeho jméno, jeho dědeček z otcovy strany se jmenoval Šimák a pocházel z Čech (údajně z okolí Prahy) – sám Simak pak své jméno vyslovoval jako „Sim'k“.[2]
Počátky jeho tvorby jsou spjaty s tzv. Zlatým věkem science fiction. Do žánru vstoupil povídkou The World of the Red Sun (1931, Svět rudého slunce). Pak se odmlčel, ale znovu začal publikovat se začátkem zlaté éry sci-fi a fantasy, která se datuje k roku 1937, a to v časopise Astounding Stories Johna W. Cambella. Zpočátku napodoboval jiné spisovatele, ale velmi rychle našel svůj vlastní styl, díky kterému byl čtenáři vyhledáván a zároveň oceňován profesionálními asociacemi. Publikoval kromě vědecko-fantastické literatury i válečné, westernové a detektivní povídky. Podle vyjádření kolegů a přátel to byl vzácný člověk plný opravdové lidskosti a přátelství.[1]
Jeho velmi jednoduchý a vybroušený specifický styl mu vynesl označení pastoralista, protože hrdiny jeho knih bývají často obyčejní lidé z idylického venkova. Jeho typičtí mimozemšťané se chovají zdvořile a rádi se s hlavním hrdinou dají do řeči během procházky po kopcích. Dílo samotné se pak často zaměřuje na poněkud hlubší otázky naší existence a přes svou nenáročnou a čtivou formu čtenáře nutí k zamyšlení. Neustále se v něm objevuje zejména téma varování před zotročením moderní technikou a snaha po udržení lidské pospolitosti.[2]