eon | éra | perioda | p | d |
---|---|---|---|---|
fanerozoikum | kenozoikum | kvartér (čtvrtohory) |
3 | 3 |
neogén | 23 | 20 | ||
paleogén | 66 | 43 | ||
mezozoikum (druhohory) |
křída | 145 | 79 | |
jura | 201 | 56 | ||
trias | 252 | 51 | ||
paleozoikum (prvohory) |
perm | 299 | 47 | |
karbon | 359 | 60 | ||
devon | 419 | 60 | ||
silur | 444 | 24 | ||
ordovik | 485 | 42 | ||
kambrium | 539 | 54 | ||
proterozoikum
(starohory) |
neoproterozoikum | ediakara | 635 | 96 |
kryogén | 720 | 85 | ||
tonium | 1000 | 280 | ||
mezoproterozoikum | 1600 | 600 | ||
paleoproterozoikum | 2500 | 900 | ||
archaikum (prahory) | 4031 | 1531 | ||
hadaikum | 4567 | 536 |
Devon je útvarem paleozoika v nadloží siluru a v podloží karbonu. Časově je vymezen hranicí 419,2 ± 3,2 mil. let až 358,9 ± 0,4 mil. let b2k.[1] Spodní hranice je vedena na bázi graptolitové zóny Monograptus uniformis a mezinárodním stratotypem je odkryv u Klonku u Suchomast (usnesením 24. mezinárodního geologického kongresu v Montrealu 1972). Svrchní hranice je totožná s horní hranicí goniatitové zóny Wocklumeria (usnesení 26. MGK v Paříži 1980). Klasickou oblastí je hrabství Devonshire v Anglii, odkud byl poprvé popsán Murchisonem a Sedgwickem (1839). Obecně se devon dělí na tři oddělení – spodní, střední a svrchní. Pro bližší členění jsou klasickými oblastmi Rýnské břidličné pohoří a Barrandien. Ve starší literatuře je devon také nazýván Old Red podle červených a hnědých terrestrických sedimentů, známých z Velké Británie. Často se mu také přezdívá věk ryb.