Diana (mytologie)

Diana
Diana z Versailles, římské ztvárnění tradiční řecké ikonografie, 2. století, (Louvre, Paříž).
Symboly	luk a šípy, lovečtí psi, lesní zvěř
Rodiče	Jupiter a Latona
Sourozenci	Apollo
Řecký ekvivalent	Artemis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Diana, latinsky Dīāna, je římská bohyně. Její původní funkce není zcela jasná, nejspíše se jednalo o ochránkyni žen a bohyni porodu, úzce byla také spojena s posvátnými háji a byla ochránkyní otroků. Její funkce bohyně měsíce a lovu však může být interpretatio graeca vzniklé ztotožněním s řeckou Artemidou. Přijala též Artemidinu mytologii a po jejím vzoru byla zobrazována jako lovkyně s lukem a toulcem, doprovázená loveckým psem či jelenem. Zároveň byla ztotožňována s řeckou Hekaté, domácí bohyněmi Lunou, Juno Lucinou a Trivií, a později, stejně jako další římské bohyně, pod jménem Dea Syria se syrskou Atargatis.^[1][2]

Římská Diana vychází z bohyně zvané Diana Nemorensis, ochranného božstva Latinského spolku, jejíž posvátný háj ležel u jezera Nemi v blízkosti města Aricie. Dianě Nemorensis sloužil jako kněz uprchlý otrok který zabil svého předchůdce. Po porážce Latinského spolku 496 př. n. l. byl zaveden Dianin kult v Římě. Její chrám na Aventinu byl podle tradice králem Serviem Tulliem. Založení chrámu a s tím spojená slavnost byla určena na 13. srpen, odpovídající hlavnímu svátku Diany Nemorensis. Socha umístěná v chrámu byla zhotovena po vzoru helénistické Artemidy z Efesu. Při lectisterniích v roce 399 př. n. l. byla ctěna v páru s Herkulem, zatímco později stejně jako její řecký protějškem byla párována s Apollem.^[1][2]