Diego Schwartzman | |
---|---|
![]() Schwartzman ve Wimbledonu 2019 | |
Přezdívka | Peque[1] |
Stát | ![]() |
Datum narození | 16. srpna 1992 (32 let) |
Místo narození | Buenos Aires, Argentina[1] |
Bydliště | Buenos Aires, Argentina[1] |
Výška | 170 cm[1] |
Hmotnost | 64 kg[1] |
Profesionál od | 2010 |
Ukončení kariéry | 13. února 2025 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 14 216 322 USD |
Tenisová raketa | HEAD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 251–226 |
Tituly | 4 ATP, 8 challengerů, 8 Futures |
Nejvyšší umístění | 8. místo (12. října 2020) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 4. kolo (2018, 2020) |
French Open | semifinále (2020) |
Wimbledon | 3. kolo (2019, 2021) |
US Open | čtvrtfinále (2017, 2019) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Turnaj mistrů | základní skupina (2020) |
Olympijské hry | 3. kolo (2020) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 68–112 |
Tituly | 0 ATP, 5 challengerů, 11 Futures |
Nejvyšší umístění | 39. místo (6. ledna 2019) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2015) |
French Open | semifinále (2019) |
Wimbledon | 2. kolo (2016) |
US Open | 2. kolo (2015, 2016) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Olympijské hry | 1. kolo (2020) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | semifinále (2015) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 10. února 2025
Diego Sebastián Schwartzman (* 16. srpna 1992 Buenos Aires) je argentinský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál čtyři singlové turnaje, první trofej si odvezl z antukového Istanbul Open 2016. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šestnáct titulů ve dvouhře i ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2020 na 8. místě a ve čtyřhře pak v lednu 2020 na 39. místě. Trénují ho bývalí argentinští tenisté Juan Ignacio Chela a Leonardo Olguin. Dříve tuto roli plnil Sebastián Prieto.[1]
V argentinském daviscupovém týmu debutoval v roce 2015 utkáním Světové skupiny proti Brazílii, v němž po boku Carlose Berlocqa prohrál čtyřhru s párem Marcelo Melo a Bruno Soares. Argentinci postoupili 3:2 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil k dvanácti mezistátním utkáním s bilancí 7–7 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.[3]
Argentinu reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde v mužské dvouhře startoval jako šestý nasazený. Ve třetím kole jej však vyřadil pozdější stříbrný medailista Karen Chačanov. Do mužské čtyřhry zasáhl s Facundem Bagnisem. Na úvod podlehli německému páru Kevin Krawietz a Tim Pütz.
V květnu 2024 oznámil záměr ukončit kariéru na únorovém Argentina Open 2025.[4][5]
<ref>
; citaci označené end
není určen žádný text