Diskografie Lany Del Rey

Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

Diskografie Lany Del Rey

Del Rey na festivalu Planeta Terra Music v Brazílii, 2013
Vydané nahrávky
↙Studiová alba	6
↙Extended play	4
↙Singly	20
↙Videoklipy	33

Diskografie americké zpěvačky a skladatelky Lany Del Rey se skládá z pěti studiových alb, čtyř extended plays, dvaceti singlů a třiceti tří hudebních videí. Del Rey podepsala smlouvu s nahrávací společností 5 Points Records v roce 2007 a následující rok vydala pod jménem Lizzy Grant své debutové EP Kill Kill. Své debutové studiové album Lana Del Ray vydala v lednu 2010.^[1] Album bylo po třech měsících staženo z prodeje.^[2]

V roce 2011 podepsala smlouvu se Stranger Records a vydala svůj první singl „Video Games“, který se dostal do top desítky v několika evropských zemích a dosáhl četného ocenění. Později toho roku podepsala smlouvu s Interscope Records a s Polydor Records, u nichž vydala své druhé studiové album Born to Die.^[3] Born to Die dosáhlo druhého místa v americké hitparádě Billboard 200 a na prvního v mnoha částech světa včetně Austrálie, Francie, Irska a Spojeného království.^[4][5] Bylo to páté nejlépe prodávané album v roce 2012 s celosvětovým prodejem 3,4 milionu, z čehož jen půl milionu se prodalo ve Spojených státech ^[6] Z alba vzešlo dalších pět singlů – „Born to Die“, „Blue Jeans“, „Summertime Sadness“, „National Anthem“ a „Dark Paradise“. V červenci 2013 byl vydán Cedric Gervais remix singlu „Summertime Sadness“, který se dostal na šesté místo v Billboard Hot 100, a stal se tak jejím prvním singlem, který se dostal ve Spojených státech do top desítky.^[7]

Později roku 2012 vydala Del Rey EP Paradise a reedici alba Born to Die nazvanou Born to Die: The Paradise Edition. Z Paradise pochází dva singly: „Blue Velvet“ a „Ride“. Bonusová skladba „Burning Desire“ byla použita jako promo singl. V roce 2013 složila pro filmovou adaptaci F. Scott Fitzgeraldova Velkého Gatsbyho skladbu „Young and Beautiful“ a v roce 2014 přezpívala pro film Maleficent klasickou píseň „Once Upon a Dream“.

Její třetí studiové album Ultraviolence bylo vydáno v létě roku 2014 a debutovalo na prvním místě ve dvanácti zemích.^[8] Z alba vyšlo pět singlů: „West Coast“, „Shades of Cool“, „Ultraviolence“, „Brooklyn Baby“ a „Black Beauty“. Koncem července téhož roku prodalo album celosvětově přes milion kopií.^[9] V prosinci 2014 nahrála Del Rey pro film Big Eyes od Tima Burtona písně „Big Eyes“ a „I Can Fly“.

V roce 2015 se Lana Del Rey objevila na albu We Fall od Emila Haynieho na skladbě „Wait for Life“. Také nazpívala píseň „Life Is Beautiful“ pro trailer k filmu Věčně mladá. Toho roku se také objevila na albu Beauty Behind the Madness od The Weeknd na písni „Prisoner“, která se dostala na 47. místo v americkém Billboard Hot 100. V září 2015 vydala své čtvrté studiové album Honeymoon, které bylo kritiky přijato velmi kladně. Album debutovalo na druhém místě v Billboard 200 a na prvním v Austrálii, Řecku a Irsku. Z alba vyšly dva singly: „High by the Beach“ a „Music to Watch Boys To“. K písni „Freak“ byl vydán krátký film, který měl premiéru 9. února 2016. Písně „Terrence Loves You“ a „Honeymoon“ byly vydány jako promo singly. Na konci roku přezpívala píseň „Some Things Last a Long Time“ od Daniela Johnstona pro jeho krátký film Hi, How Are You Daniel Johnston?

V roce 2016 se Del Rey objevila na albu Starboy od The Weeknd na písních „Party Monster“ a „Stargirl Interlude“.

V únoru 2017 vydala singl „Love“ ze svého pátého studiového alba Lust for Life.^[10]