Ekonomika Turecka

Tento článek nebo jeho část potřebuje stylistické (slohové) úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci můžete hledat v radách na stránkách Encyklopedický styl a Vzhled a styl.

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

---

Konkrétní problémy: revize překladu (např. "Istanbul, finanční kapitál Turecka"); standardní reference, pokud možno citační šablonou

Ekonomika Turecka
Istanbulská čtvrť Levent
Měna	Turecká lira (TRY, ₺)
Fiskální období	kalendářní rok[1]
Obchodní organizace	G-20, OECD, Evropská celní unie, WTO, ECO, BSEC, Skupina D-8, AIIB
Statistické údaje
Populace	▲ 83 154 997 (1. ledna 2020)[2]
HDP	▼ $743,708 mld. (nominalní, 2019 odhad)[3] ▲ $2,362 bil. (PPP, 2019)[4]
Změna HDP	−3,8% (2020e) 5,0% (2021e)[5]
HDP podle sektorů	zemědělství: 8,6% průmysl:27,1% služby: 64,3%
Inflace (CPI)	58,65% (ENAGRUP 2021)[6]
Míra chudoby	13,9% (2017)[7]
Pracovní síla	▲ 33 119 411 (2019)[8]
Pracovní síla podle sektorů	zemědělství: 17,7% průmysl: 27% služby: 55,3%
Nezaměstnanost	17,2% (2020 odhad)[4]
Zahraničí
Vývoz	▲ $180,2 mlf. [9]
Dovoz	▲ $234,2 mld. (2017)[10]
Hrubý zahraniční dluh	$452,4 mlf. (31. 12 2017 odhad) [1]
Veřejné finance
Veřejný dluh	26,5% HDP (2017)[11]
Příjmy	172,8 mld. (2017 odhad)[1]
Výdaje	185,8 mld. (2017 odhad)[1]

Ekonomika Turecka je rozvíjející se tržní ekonomikou, jak je definováno Mezinárodním měnovým fondem.^[12] Podle Světové informační knihy CIA je Turecko mezi vyspělými zeměmi světa.^[13] Turecko je také definováno ekonomy a politology jako jedna z nově industrializovaných zemí světa. Turecko má 55. největší HDP na světě^[14][15] a 13. největší HDP na základě partnerství veřejného a soukromého sektoru.^[14] Země patří mezi přední světové výrobce zemědělských produktů, textilu, motorových vozidel, dopravního vybavení, konstrukčních materiálů, spotřební elektroniky a domácích spotřebičů. Od srpna 2018 prochází Turecko měnovou a dluhovou krizí, která se vyznačuje poklesem turecké liry (TRY), vysokou inflací, rostoucími náklady na půjčky a odpovídajícím způsobem rostoucím nesplácením úvěrů. Krize byla způsobena nadměrným schodkem běžného účtu turecké ekonomiky a dluhem v cizí měně, v kombinaci s rostoucí autoritářstvím vládnoucí a rozvojové strany a neortodoxními představami prezidenta Erdogana o úrokové politice.^[16][17][18]

Do češtiny se také vžilo přirovnání „turecké hospodářství“, které souvisí se sociálním, hospodářským a morálním úpadkem Osmanské říše v 17. a 18. století.^[zdroj?]