Enkaustika

Enkaustika (z řečtiny) je malířská technika antického původu, při níž se užívalo barviv třených se zvlášť připraveným voskem. Po dokončení se tato vosková malba horkem spojovala a vpalovala k podkladu, byla napojena voskem, enkaustována. Vosk se po prvním zahřátí poškodil.

Enkaustická malba, známá též jako malování horkým voskem, využívá horký včelí vosk, do kterého byl přidán barevný pigment. Tato tekutá pasta je poté aplikována na povrch — obvykle upravené dřevo, případně plátno, leštěný papír, nebo další často používané materiály. Nejjednodušší enkaustické směsi mohou být vyrobeny přidáním pigmentu do včelího vosku, ale jsou zde i některé další použitelné postupy — některé obsahují jiné druhy vosků, damarovou pryskyřici, lněný olej, nebo další přísady. Čistý práškový pigment se dá koupit a použít, ale některé směsi používají olejové barvy nebo jiné formy pigmentu.

Kovové nástroje a speciální kartáče mohou být použity k úpravě malby před tím, než se ochladí, nebo mohou být použity vyhřívané kovové nástroje k manipulaci s vychladlým voskem. Dnes umělcům umožňují nástroje jako horké lampy, horkovzdušné pistole a jiné způsoby použití tepla prodloužit čas, které umožní pracovat s materiálem. Protože vosk je používán jako pojivo pigmentu, enkaustika může být stejně tvarovaná, jako malovaná. Další materiály mohou být vloženy jako koláž na povrchu, nebo vrstveny a pomocí enkaustického média přichyceny k podkladu.