Ernst Mach | |
---|---|
Ernst Mach | |
Narození | 18. února 1838 Chrlice, Morava Rakouské císařství |
Úmrtí | 19. února 1916 (ve věku 78 let) Vaterstetten, Bavorsko Německá říše |
Příčina úmrtí | kolorektální karcinom |
Místo pohřbení | Nordfriedhof |
Bydliště | Vaterstetten (1913–1916) |
Alma mater | Klášterní gymnázium v Seitenstettenu (1847–1848) Piaristické gymnázium v Kroměříži (1852–1855) Vídeňská univerzita (1855–1860) |
Povolání | fyzik, filozof, pedagog, profesor, fotograf a politik |
Zaměstnavatelé | Vídeňská univerzita Univerzita Štýrský Hradec Univerzita Karlova |
Ocenění | Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1905) |
Nábož. vyznání | ateismus |
Choť | Ludovica Aloisia Carolina Marussig (od 1867)[1] |
Děti | Ludwig Mach |
Funkce | rektor Univerzity Karlovy (1879–1880) člen Panské sněmovny (od 1901) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ernst Mach (18. února 1838 Chrlice[2] – 19. února 1916 Vaterstetten) byl česko-německý teoretický fyzik, filosof, děkan a později i rektor Univerzity Karlo-Ferdinandovy a později (po rozdělení) německé Karlo-Ferdinandovy univerzity.
Narodil se v Chrlicích u Brna. Za 28 let působení v Čechách a na Moravě vytvořil v podstatě celé své fyzikální dílo. Roku 1895 přijal nabídku z Vídně učit filozofii, zejména historii a teorii induktivní vědy. Stal se z něj ateista.
V penzi uveřejnil nejen řadu vědeckých článků, ale dokončil i dvě monografie. Poslední léta svého života (1913–1916) žil s manželkou u nejstaršího syna Ludwiga ve Vaterstettenu. Tam také poblíž městečka Haar den po svých 78. narozeninách zemřel na selhání srdce.
Ernst Mach patří k nejvýznamnějším osobnostem vědy druhé poloviny 19. století především v oblasti experimentální fyziky. Jeho jménem je označena řada fyzikálních veličin a pojmů. Jako vědec proslul svou důkladností, precizností i manuální zručností, svým klidem a jasným, stručným a výstižným formulováním myšlenek. Jako pedagog a filozof byl autorem řady učebnic a přehledných kompendií z oblasti fyziky, stál u zrodu této vědní disciplíny v českých zemích v její novodobé podobě.
Na jeho počest uděluje Akademie věd České republiky Čestnou oborovou medaili Ernsta Macha vynikajícím domácím i zahraničním vědcům v oboru fyzikálních věd.
Hodnota většiny Machových fyzikálních prací je na čase nezávislá. Machův princip, který zavedl Albert Einstein, vedl později k teorii relativity, při výuce fyziky se užívá Machův vlnostroj a Machovo kyvadlo, aerodynamika nadzvukových rychlostí se neobejde bez Machova kužele, Machova úhlu a Machova čísla.