Eset

Eset
Bohyně Eset zobrazená jako žena s ozdobou hlavy ve tvaru trůnu
Hieroglyfický zápis
Symboly	trůn, tijet
Partner	Usir
Rodiče	Šu a Tefnut
Děti	Hor
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eset (v egyptštině ꜣst, podle starší teorie se jméno má číst st a znamenat „Trůn“ nebo „Sídlo“, trůn je každopádně součástí zápisu jejího jména i jejím symbolem, řecky Ἶσις – Ísis) je zpravidla antropomorfní staroegyptská bohyně se složitým teologickým vývojem. Textově je poprvé doložena až v době 5. dynastie v Textech pyramid, a to spolu s Usirem, ikonograficky dokonce teprve od 18. dynastie.

Jak ukazuje význam jejího jména, byla původně především postavou Devatera z Iunu a usirovského mytologického okruhu tvořícího ideologický kontext královské moci, přesněji jeho pohřebního aspektu. Zdá se proto, že na počátku zůstávala kulticky poměrně nedůležitou bohyní v porovnání s jinými podobného významu, například s Hathor. Skrze mytologické souvislosti jako matka Hora, tedy panovníka, a manželka Usira, představitele věčné podsvětní podoby nejdříve králů a od doby Střední říše všech zemřelých, postupně získala povahu osobní i kosmické bohyně.

Od Pozdní doby má Eset rysy všeobjímající univerzální bohyně. V této podobě se s jejím kultem seznámili Řekové a později Římané a v rámci římské říše se tak také rozšířil do všech jejích částí. Eset se stala bohyní antickou a po boku Serapida, transformovaného Usira, ale i samostatně, tvořila jeden z hlavních náboženských proudů konkurujících křesťanství. Uctívání Esety jako Isidy v řeckém a římském světě vykazovalo výrazně mysterijní rysy. Podle rozšířených, ale prozatím nedoložených názorů je Eset (resp. Isis) – matka Hora předobrazem Marie jako madony. V moderní době je jedním z nejčastějších objektů úcty kemetistů.