| Felix hrabě von Wimpffen | |
|---|---|
.svg) Erb rodu Wimpffenů | |
| Rakousko-uherský velvyslanec ve Francii | |
| Ve funkci: 1882 – 1882 | |
| Předchůdce | Friedrich Ferdinand von Beust |
| Nástupce | Ladislaus Hoyos |
| Ve funkci: 1876 – 1878 | |
| Předchůdce | Rudolf Apponyi |
| Nástupce | Friedrich Ferdinand von Beust |
| Rakousko-uherský velvyslanec v Itálii | |
| Ve funkci: 1879 – 1882 | |
| Předchůdce | Heinrich Karl von Haymerle |
| Nástupce | Emanuel Ludolf |
| Ve funkci: 1871 – 1876 | |
| Předchůdce | Alois Kübeck |
| Nástupce | Heinrich Karl von Haymerle |
| Rakousko-uherský vyslanec v Prusku | |
| Ve funkci: 1866 – 1871 | |
| Předchůdce | Alois Károlyi |
| Nástupce | Alois Károlyi |
| Rakousko-uherský vyslanec v Dánsku | |
| Ve funkci: 1866 – 1866 | |
| Předchůdce | Heinrich Karl von Haymerle |
| Nástupce | Karl Franckenstein |
| Narození | 16. března 1827 Eichfeld |
| Úmrtí | 30. prosince 1882 (ve věku 55 let) Paříž |
| Profese | diplomat a právník |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Felix hrabě von Wimpffen (Felix Bedřich Eduard Václav hrabě von Wimpffen / Felix Friedrich Eduard Wenzel Graf von Wimpffen) (16. března 1827, Brunnsee, Rakousko – 30. prosince 1882, Paříž, Francie) byl rakousko-uherský diplomat. Jako absolvent Univerzity Karlovy vstoupil do diplomatických služeb a zastával řadu funkcí v různých evropských zemích. Dvakrát byl rakousko-uherským velvyslancem v Itálii (1871–1876, 1879–1882) a Francii (1876–1878, 1882).[1][2] Krátce po svém druhém jmenování do funkce velvyslance ve Francii spáchal v Paříži sebevraždu.
- ↑ Přehled personálního obsazení diplomatických zastoupení Habsburské monarchie in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1917; Vídeň, 1917; s. 7–36 dostupné online
- ↑ Die Hochburg des Hochadels. Aristokratie und Diplomatisches Korps der Habsburger-monarchie im 19. und frühen 20. Jahrhundert in: Historia scribere 07/2015; Univerzita Innsbruck, 2015; s. 402 dostupné online