Ferritin

Struktura ferritinu

Ferritin je globulární vnitrobuněčný protein, který se vyskytuje téměř u všech živých organismů, včetně bakterií, řas, vyšších rostlin a živočichů. Slouží jako hlavní zásobní forma železa u eukaryot i prokaryot, jelikož železo je pro buňky samo o sobě toxické. Navíc ferritin zřejmě usnadňuje i transport železa na místo potřeby. Ferritin se nachází ve většině tkání jako jako intracelulární cytosolický protein, ale malá množství jsou vylučována do séra,[1] kde funguje jako nosič železa. Plazmatický ferritin je také nepřímým ukazatelem celkového množství železa uloženého v těle, a proto se sérový ferritin využívá v diagnostice jako marker anémie způsobené nedostatkem železa.[2]

Ferritin je proteinový komplex skládající se z 24 podjednotek. Tyto podjednotky tvoří tzv. klec, uvnitř které je uloženo velké množství želených iontů. Ferritin bez železa se označuje jako apoferritin.[3]

Byl objeven v roce 1934 českým akademikem Vilémem Laufbergerem. Agregací molekul ferritinu při patologických stavech vzniká hemosiderin, který má ovšem větší vaznost pro železo, které se z něj uvolňuje obtížněji.

  1. FINCH, Clement A., Sunday Stray, Helmut A. Huebers, Vittorio Bellotti, David A. Lipschitz, James D. Cook, Martin J. Pippard. Plasma Ferritin Determination as a Diagnostic Tool. Western Journal of Medicine. 1986-11, s. 657-663. ISSN 0093-0415. 
  2. WANG, Wei; KNOVICH, Mary Ann; COFFMAN, Lan G. Serum ferritin: Past, present and future. Biochimica et Biophysica Acta (BBA) - General Subjects. 2010-08, roč. 1800, čís. 8, s. 760–769. Dostupné online [cit. 2021-11-29]. ISSN 0304-4165. doi:10.1016/j.bbagen.2010.03.011. 
  3. THEIL, Elizabeth C. Ferritin protein nanocages—the story. Nanotechnology Perceptions. 2012-03-30, roč. 8, čís. 1, s. 7–16. Dostupné online [cit. 2021-11-29]. ISSN 1660-6795. doi:10.4024/n03th12a.ntp.08.01. 

From Wikipedia, the free encyclopedia · View on Wikipedia

Developed by Nelliwinne