Fiat 124

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

---

Konkrétní problémy: Rozčlenit do typizovaného úvodu, kapitol a podkapitol, dát související informace k sobě, doplnit infobox. Vypadá to jako odněkud souvisle opsané.

Fiat 124
Výrobce	Fiat
Roky produkce	1966–1974
Místa výroby	Itálie
Předchůdce	Fiat 1300/1500
Nástupce	Fiat 131
Příbuzné vozy	Lada 2103 - 2107, Seat 124
Karoserie	sedan, kombi
Designér	Dante Giacosa
Technické údaje
Rozvor	2 420 mm
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fiat 124 byl vozem nižší střední třídy turínské automobilky Fiat, který byl představen v březnu roku 1966 a ihned po zahájení prodeje získal titul „Vůz roku 1967“ díky výborně využitému obestavěnému prostoru, moderním pohonným jednotkám, velkému zavazadlovému prostoru a pokrokovým konstrukčním prvkům. Výroba v Itálii skončila v roce 1974. Nahradil starší typy Fiat 1300/1500, nahrazen byl typem 131. Designérem byl Dante Giacosa. V našich zeměpisných šířkách je známa zejména jeho licenční varianta VAZ 2101/2102 vyráběná v Togliatti v někdejším SSSR nejprve pod názvem Žiguli, později pod označením Lada.

Fiat 124 byl koncipován jako rodinný vůz nižší střední třídy a klasické koncepce uspořádání s motorem vpředu podélně nad přední nápravou a pohonem zadních kol. Samonosná ocelová karoserie byla navržena jako čtyřdveřový sedan s velkými dveřmi a výraznou prosklenou plochou. Poháněn byl čtyřválcem OHV s litinovým blokem a hlavou válců z lehkých slitin o zdvihovém objemu 1197 cm³, který poskytoval maximální výkon 60 koní. Spojka byla jednokotoučová, suchá, převodovka plně synchronizovaná, čtyřstupňová. Přední kola byla nezávisle zavěšena na lichoběžníkové nápravě se spodními kovanými a horními lisovanými rameny z ocelového plechu, vzadu byla tuhá náprava s podélnými vodícími rameny příčně ustavená Panhardskou tyčí. Odpružení tvořily vinuté pružiny s vně uloženými teleskopickými tlumiči kmitů. Brzdová soustava byla diagonální, dvouokruhová (u motorizací nad 80 koní s podtlakovým posilovačem), hydraulická s kotoučovými brzdami na všech kolech a ruční mechanickou brzdou působící na zadní kola.