Fischerova projekce, navržená Hermannem Emilem Fischerem v roce 1891,[1][2] je způsob zobrazení čtyřvazného atomu uhlíku do roviny. Fischerova projekce se nejvíce hodí pro znázornění organických molekul s více chirálními centry a byla původně navržena pro zobrazování struktury sacharidů. Její využití pro zobrazení jiných tříd organických látek je možné (často se využívá například u aminokyselin), ale v některých případech je nevhodné a může být i zavádějící.[3] Fischerova projekce je symbolický způsob zobrazení chirálních sloučenin a jako taková jednoduše znázorňuje prostorové uspořádání molekuly a je vhodná pro porovnání stereoisomerů.