Back فورماميد Arabic فورمامید AZB Фармамід Byelorussian Formamida Catalan Formamid German Μεθαναμίδιο Greek Formamide English Formiamido Esperanto Formamida Spanish Formamiid Estonian
| Formamid | |
|---|---|
 Strukturní vzorec | |
 Kuličkový model molekuly | |
 Kalotový model molekuly | |
| Obecné | |
| Systematický název | Methanamid |
| Ostatní názvy | Karbamaldehyd |
| Anglický název | Formamide |
| Německý název | Formamid |
| Funkční vzorec | CHONH2 |
| Sumární vzorec | CH3NO |
| Vzhled | bezbarvá olejovitá kapalina |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 75-12-7 |
| PubChem | 713 |
| ChEBI | 48431 |
| SMILES | O=CN |
| InChI | InChI=1/CH3NO/c2-1-3/h1H,(H2,2,3) |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 45,041 g/mol |
| Teplota tání | 2–3 °C (275–276 K) |
| Teplota varu | 210 °C (483 K) (částečný rozklad) |
| Hustota | 1,133 g/cm3 |
| Disociační konstanta pKa | 23,5 (v DMSO[1]) |
| Rozpustnost ve vodě | mísitelný |
| Tlak páry | 10,7 Pa (20 °C) |
| Měrná magnetická susceptibilita | 4,86×105 μm3/g |
| Bezpečnost | |
 GHS08 Nebezpečí[2] | |
| Teplota vzplanutí | 154 °C (427 K) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Formamid nebo methanamid je amid odvozený od kyseliny mravenčí, lze jej také považovat za aldehyd kyseliny karbamové. Je to čirá kapalina mísitelná s vodou, se zápachem podobným jako u amoniaku. Je výchozí surovinou ve výrobě sulfonamidů a ostatních léčiv, pesticidů a kyseliny kyanovodíkové. Používá se ke změkčování papíru. Rozpouští mnoho iontových sloučenin, pryskyřic a plastifikátorů.[3]
Formamid se při teplotě 180 °C částečně rozkládá na oxid uhelnatý a amoniak, přičemž také vznikají malá množství kyanovodíku a vody. Za přítomnosti kyseliny v pevném skupenství jako katalyzátoru vzniká více HCN:
- nízká teplota: HC(O)NH2 → CO + NH3
- vysoká teplota, katalyzováno kyselinou: HC(O)NH2 → HCN + H2O
- ↑ F. G. Bordwell; J. E. BARTMESS; J. A. HAUTALA. Alkyl effects on equilibrium acidities of carbon acids in protic and dipolar aprotic media and the gas phase. J. Org. Chem.. 1978, s. 3095–3101. doi:10.1021/jo00410a001.
- ↑ a b Formamide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HOHN, A. Kirk-Othmer Concise Encylclopedia of Chemical Technology. Redakce Kroschwitz Jacqueline I.. 4th. vyd. New York: John Wiley & Sons, Inc., 1999. ISBN 978-0471419617. Kapitola Formamide, s. 943–944.