52. sezóna mistrovství světa vozů Formule 1 (2001) | |
---|---|
Obecné informace | |
Počet závodů | 17 |
Počet pilotů | 23 |
Počet týmů | 11 |
Pohár jezdců | |
První | Michael Schumacher 123 b. (Ferrari) |
Druhý | David Coulthard (McLaren–Mercedes) |
Třetí | Rubens Barrichello (Scuderia Ferrari) |
Pohár konstruktérů | |
První | Ferrari 179 b. |
Formule 1 | |
◄ 2000 2002 ► |
Hned v úvodní Velké ceně Austrálie všech 11 týmu představilo nové vozy a na startu se objevili i čtyři nováčci: Enrique Bernoldi, Fernando Alonso, Juan Pablo Montoya a Kimi Räikkönen.
V Melbourne sezóna začala tragicky. Hned v úvodu závodu, v místě, které se nazývá Sports Center, došlo ke kolizi Ralfa Schumachera s Jacquesem Villeneuvem a utržený závěs s pneumatikou zasáhl traťového komisaře a na místě ho usmrtil. První vítězství Michaela Schumachera v nové sezóně se proto obešlo bez bouřlivých oslav. Tým Ferrari si vše vynahradil o dva týdny později v Malajsii, kde Schumachera na stupně vítězů doprovodil stájový kolega Barrichello. Na trati v Sepangu došlo k hromadné kolizi čtyř vozů poté, co z vozu Oliviera Panise unikl olej.
V brazilské grand prix našly rudé vozy přemožitele v podobě McLarenu pilotovaného Skotem Davidem Coulthardem. Podobná situace vznikla na okruhu Dina a Enza Ferrariho v Imole, kde na první vítězství v kariéře dosáhl Ralf Schumacher na voze Williams.
Mika Häkkinen daroval v posledním kole vítězství svému pronásledovateli, Michaelu Schumacherovi, když motor Mercedes v jeho voze nevydržel pekelné tempo a zadřel se. Síla stříbrných šípů se naplno projevila v následujícím závodě v Rakousku. I když Häkkinen odstoupil hned ve třetím kole, Coulthard dokázal porazit zbytek startovního pole.
Ferrari zcela ovládlo závod pořádaný v ulicích Monte Carla a na stupně vítězů je doprovodil i bývalý pilot Ferrari Eddie Irvine. Následující závody jsou rodinnou záležitostí bratrů Schumacherů. Zatímco Michael zvítězil na Nürburgringu, ve Francii, Maďarsku a Belgii, mladší Ralf dominoval v Montrealu a doma v Německu. Jejich vítězné tažení přerušil pouze Häkkinen v Británii. Michael Schumacher a stáj Ferrari si titul zajistili již pět závodů před koncem sezóny.
Luciano Burti, po hrůzostrašné nehodě při Grand Prix Německa, kdy jeho monopost létal vzduchem, znovu nezvládl vůz a havaroval v rychlosti přes 300 km/h při GP Belgie. Na poslední tři velké ceny ho v kokpitu nahradil Tomáš Enge a stal se tak prvním Čechem ve Formuli 1.
Závod v Monze a i následující v Indianapolis je poznamenán událostmi v USA, kde došlo k teroristickým akcím v New Yorku. Další rána osudu zasáhla dvojnásobného mistra série Indycar a bývalého pilota Formule 1, Alessandra Zanardiho, který při havárii na okruhu Lawtzering přišel o obě nohy. Pod tíhou všech těchto událostí ze světa velkých cen mizí dvojnásobný mistr světa Mika Häkkinen a Indianapolis je místem jeho posledního vítězství.