Frances Tiafoe

Frances Tiafoe
Frances Tiafoe na US Open 2022
Stát	Spojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození	20. ledna 1998 (27 let)
Místo narození	Hyattsville, Maryland, Spojené státy americké[1]
Bydliště	Orlando, Florida, Spojené státy americké[1]
Výška	188 cm[1]
Hmotnost	77 kg[1]
Profesionál od	2015[1]
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	11 759 166 USD
Tenisová raketa	Yonex
Dvouhra
Poměr zápasů	213–194
Tituly	3 ATP, 6 challengerů, 1 Futures
Nejvyšší umístění	10. místo (19. června 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	čtvrtfinále (2019)
French Open	3. kolo (2023)
Wimbledon	4. kolo (2022)
US Open	semifinále (2022, 2024)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry	2. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů	30–52
Nejvyšší umístění	160. místo (1. listopadu 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	3. kolo (2021)
French Open	2. kolo (2021, 2022)
Wimbledon	1. kolo (2017, 2018)
US Open	2. kolo (2014)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry	2. kolo (2020)
Týmové soutěže
Davis Cup	semifinále (2018)
Hopman Cup	základní skupina (2019)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240904a4. září 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frances Tiafoe (* 20. ledna 1998 Hyattsville, Maryland) je americký profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál tři singlové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal sedm titulů ve dvouhře.^[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 2023 na 10. místě a ve čtyřhře v listopadu 2021 na 160. místě. Od července 2024 jej trénuje krajan David Witt, dlouholetý kouč Venus Williamsové.^[3] Dříve tuto roli plnili Nicolás Todero, Robby Ginepri, Jihoafričan Wayne Ferreira a mezi lednem a dubnem 2024 Argentinec Diego Moyano.^[4][5][1] Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figuroval v dubnu 2014, kdy mu patřila 2. příčka.

V patnácti letech se stal historicky nejmladším vítězem dvouhry juniorů floridského Orange Bowlu po výhře nad Kozlovem.^[1][6] Jako 17letý obdržel divokou kartu do dvouhry French Open 2015, čímž se stal nejmladším Američanem v hlavní soutěži od Michaela Changa a roku 1989. Stal se také juniorským mistrem Spojených států a v teenagerovském věku vyhrál čtyři challengery.

V americkém daviscupovém týmu debutoval v roce 2018 semifinálem Světové skupiny proti Chorvatsku, v němž prohrál dvouhry s Marinem Čilićem i Bornou Ćorićem. Američané odešli poraženi 2:3 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil k pěti mezistátním utkáním s bilancí 1–5 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.^[7]

Spojené státy americké reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde v mužské dvouhře prohrál ve druhém kole s třetím nasazeným Řekem Stefanosem Tsitsipasem. Do mužské čtyřhry nastoupil s Rajeevem Ramem. Soutěž opustili ve druhé fázi po prohře s pozdějšími stříbrnými medailisty Marinem Čilićem a Ivanem Dodigem z Chorvatska.