Portrét Francise Bacona od Franse Pourbuse (1617) | |
Region | Anglie |
---|---|
Období | Novověká filosofie |
Narození | 22. ledna 1561 Londýn |
Úmrtí | 9. dubna 1626 (ve věku 65 let) Londýn |
Škola/tradice | renesanční filosofie/empirismus |
Oblasti zájmu | přírodověda, teorie poznání, vědecká metodologie |
Význačné ideje | nadvláda člověka nad přírodou, nauka o zdrojích omylů, nauka o induktivním poznání, teorie experimentu, vztah teorie a praxe, vědecká spolupráce |
Alma mater | Univerzita v Cambridgi |
Významná díla | Nové organon, Nová Atlantis, Eseje |
Vlivy | Předsókratici, Platón, Aristotelés, Cicero, Machiavelli, Montaigne |
Vliv na | Thomas Hobbes, Isaac Newton, John Locke, William Petty, Encyklopedisté, Thomas Jefferson |
Choť | Alice Barnham (1606–1625) |
Rodiče | Nicholas Bacon[1][2] a Anne Bacon |
Příbuzní | Elizabeth Bacon, Anthony Bacon[2], Nathaniel Bacon, Edward Bacon, Sir Nicholas Bacon, 1st Baronet, of Redgrave a Anne Bacon[2] (sourozenci) |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Francis Bacon, 1. vikomt St. Albans, baron z Verulamu; (22. ledna 1561 Londýn – 9. dubna 1626 tamtéž) byl anglický filosof, vědec, historik a politik, propagátor vědeckého experimentu. Iniciátor novověkého pojetí poznání, podle kterého je cílem vědy a filozofie zlepšovat podmínky lidského života. Zakladatel anglického materializmu, empirismu a novodobé experimentální vědy. Založil a zpopularizoval induktivní metodu pro vědecké bádání (tzv. Baconova metoda). Dosáhl nejvyššího úřadu v Anglii, tj. pozice Lorda kancléře.