Francisco Goya | |
---|---|
autoportrét z roku 1815 | |
Narození | 30. března 1746 Fuendetodos |
Úmrtí | 16. dubna 1828 (ve věku 82 let) Bordeaux |
Místo pohřbení | Cimetière de la Chartreuse Hřbitov v San Isidro Royal Chapel of St. Anthony of La Florida |
Národnost | Aragonese people |
Alma mater | Škola sv. Tomáše Akvinského z Piaristických škol v Zaragoze Královská akademie krásných umění v San Luis Královská akademie múzických umění San Fernando |
Povolání | malíř, tiskař, litograf, rytec leptů, kreslíř a výtvarník |
Rodiče | José Benito de Goya y Franque a Gracia de Lucientes y Salvador |
Manžel(ka) | Josefa Bayeu |
Děti | Francisco Javier Goya Bayeu |
Příbuzní | Francisco Bayeu y Subías (švagr) Manuel Bayeu (švagr) Ramón Bayeu (švagr) Mariano de Goya (vnuk) |
Významná díla | Nahá Maja San Bernardino de Siena predicando ante Alfonso V de Aragón Perro semihundido Don Ramón Satué Poprava povstalců v Madridu … více na Wikidatech |
Ovlivněný | Hieronymus Bosch |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Francisco José de Goya y Lucientes (španělská výslovnost: [fɾanˈθisko xoˈse ðe ˈɣoʝa i luˈθjentes]; 30. březen 1746, Fuendetodos – 16. duben 1828, Bordeaux) byl španělský malíř a rytec romantismu. Byl královským portrétistou (portréty Karla IV. i Ferdinanda VII.), stejně jako kronikářem historie. Jeho bohatá tematická šíře postupovala od různých oslav, přes postavičky obyčejných lidí, až po válečné scény, zobrazující líté boje po Napoleonově invazi do Španělska, proti níž se zdvihl lidový odpor. Tento tematický vývoj odrážel ztemňování jeho mysli. To vyvrcholilo tzv. černými malbami v úplném závěru života, malbami děsů, hrůz a bizarností. Goyův vliv v dějinách umění stoupal s tím, jak byly vyzdvihovány a objevovány právě ty temnější, nebo subjektivní a revoluční prvky jeho díla. Důrazem na popředí a zamlžené pozadí předjímal Goya impresionismus. Svými nejtemnějšími vizemi pak i expresionismus.