Frederick Douglass

Frederick Douglass
abolicionista, autor, editor, diplomat
Stranická příslušnost
Členství	Republikánská strana
Rodné jméno	Frederick Augustus Washington Bailey
Narození	14. února 1818 Talbot County, Maryland Spojené státy americké Spojené státy americké
Úmrtí	20. února 1895 (ve věku 77 let) Washington, D.C. Spojené státy americké Spojené státy americké
Příčina úmrtí	infarkt myokardu
Místo pohřbení	Mount Hope Cemetery
Národnost	Afroameričané
Choť	Anna Murray-Douglass (1838–1882) Helen Pitts Douglass (1884–1895)
Děti	Rosetta Douglass Lewis Henry Douglass Frederick Douglass Jr. Charles Remond Douglass
Příbuzní	Aunt Hester (teta)[1] Fredericka Douglass Sprague Perry (vnučka) Joseph Douglass (vnuk)
Sídlo	Baltimore
Profese	novinář, diplomat, spisovatel, autor autobiografie, byznysmen, editor, sufražet, abolicionista, řečník, střihač, caulker a politik
Náboženství	Evangelická církev metodistická
Ocenění	National Association of Black Journalists Hall of Fame (2004)
Podpis
Commons	Frederick Douglass
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frederick Douglass, původním jménem Frederick Augustus Washington Bailey (14. února 1818 – 20. února 1895), byl americký sociální reformátor, řečník, spisovatel a politik. Poté, co uprchl z otroctví, se stal jednou z vůdčích osobností amerického abolicionistického hnutí. Proslavil se především svým řečnickým uměním a svými spisy, ve kterých ostře kritizoval otroctví. Stal se živoucím důkazem toho, že otrokáři byli na omylu, když tvrdili, že otroci nejsou natolik inteligentní, aby se mohli stát nezávislými americkými občany. Mnozí nemohli uvěřit tomu, že tak velkolepý řečník byl dříve otrokem.

Douglass napsal několik autobiografických knih. Obzvlášť významné pro abolicionistické hnutí je jeho Narrative of the Life of Frederick Douglass, an American Slave (Vyprávění o životě Fredericka Douglasse, amerického otroka), které vyšlo v roce 1845 a ve kterém Douglass výmluvně popisuje své zážitky z otroctví. Napsal ještě další dvě autobiografie. Ta poslední, nazvaná Life and Times of Frederick Douglass (Život a okamžiky Fredericka Douglasse), vyšla v roce 1881. Douglass v ní pokrývá události, které se staly během americké občanské války a po ní. I po válce se tento muž aktivně podílí na boji za Ameriku – „zemi svobodných“. Aktivně také podporuje boj za volební právo žen. Bez svého souhlasu se stal prvním Afroameričanem, který byl nominován na funkci viceprezidenta USA, ovšem jen za nepříliš významnou Equal Rights Party (Stranu rovných práv). Douglass zastával několik politických funkcí. Založil a v letech 1847–1851 vedl abolicionistické noviny The North Star (Severní hvězda). Později je přejmenoval na Frederick Douglass' Paper (Noviny Fredericka Douglasse).

Celý svůj život Douglass pevně věřil v rovnost všech lidí, ať už černých, žen, indiánů nebo imigrantů. Často bývá citován jeho výrok: „Kvůli správné věci bych se spojil s kýmkoliv, pro nesprávnou bych se však nespojil s nikým.“

Jako postava se objevil v historickém filmu Glory z roku 1989, který se zabývá americkou občanskou válkou. Ztvárnil ho herec Raymond St. Jacques.