Friedrich Gustav Jakob Henle

Jakob Henle
Narození	19. července 1809 Fürth
Úmrtí	13. května 1885 (ve věku 75 let) Göttingen
Místo pohřbení	Městský hřbitov Göttingen
Alma mater	Univerzita v Bonnu
Povolání	anatom, zoolog, medical researcher, patolog, ichtyolog, vysokoškolský učitel a lékař
Zaměstnavatelé	Univerzita v Göttingenu Curyšská univerzita Univerzita Heidelberg Humboldtova univerzita
Ocenění	Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1860) zahraniční člen Královské společnosti (1873)
Příbuzní	Johanna Schoell a Marie Mathieu (sourozenci)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Friedrich Gustav Jakob Henle (9. července 1809 Fürth – 13. května 1885 Göttingen) byl německý lékař, patolog, histolog a anatom židovského původu. K jeho hlavním objevům patří Henleova klička (útvar v ledvinách), endoneurium nebo vlasová pochva (zvaná též Henleova vrstva). Encyklopedie Britannica jeho vliv v dějinách histologie přirovnala k Vesaliově vlivu v dějinách anatomie.^[1] Jeho esej Von den Miasmen und Kontagien (1840) byl raným argumentem pro teorii choroboplodných zárodků. Byl učitelem Roberta Kocha, který tuto teorii pak plně rozvinul.