Bedřich Hoffmann | |
---|---|
![]() | |
Narození | 19. února 1660 Halle |
Úmrtí | 12. listopadu 1742 (ve věku 82 let) Halle |
Alma mater | Univerzita Jena Erfurtská univerzita |
Pracoviště | Univerzita Martina Luthera v Halle |
Ocenění | člen Královské společnosti |
Děti | Friedrich Hoffmann jun. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Friedrich Hoffmann (19. února 1660 v Halle – 12. listopadu 1742) byl německý osvícenský lékař a vynálezce Hoffmanských kapek. V roce 1693 po založení univerzity v Halle byl jmenován hlavním profesorem medicíny a přírodní filozofie. Během své kariéry zde třikrát zastával funkci prorektora. S výjimkou let 1708–1712, které strávil v Berlíně jako královský lékař. Návštěvy různých německých dvorů a léčba panovníků mu přinesly pocty a vysoké odměny. Jeho sláva v té době byla celoevropská.
Hoffmann byl velmi plodný autor vědeckých i pedagogických pojednání. V Hallerově Bibliotheca medicinae practicae se nachází katalog jeho četných spisů. Nejdůležitější z nich je Medicina rationalis systematica, kterou napsal ve věku šedesáti let a vydal ji v roce 1730. O deset let později v roce 1740 vyšlo v Ženevě souborné vydání Hoffmannových děl i s jeho životopisem.
Hoffmann byl také vynikajícím pedagogem. Více než 300 jeho studentů se stalo doktory medicíny, 22 se stalo osobními a dvorními lékaři, 23 profesory na německých univerzitách a 55 venkovskými nebo městskými lékaři. Byl mezi nimi i Philipp Adolph Böhmer, pozdější prorektor univerzity v Halle.
Hoffmann byl od roku 1696 členem Německé akademie věd Leopoldina, v roce 1701 se stal členem Pruské královské akademie věd, v roce 1720 Královské společnosti a v roce 1734 čestným členem Ruské akademie věd. V roce 1727 byl knížetem ze Schwarzburgu jmenován Comes Palatinus (představený panovnického paláce).